Ano je to jak píšeš. Vždycky jsem si říkal že je ještě dost času. Všechno se to nějak zvrhlo a ten čas se strašně zkrátil. Já říkám, že to tak má asi být. Je to někde dané. Každej tvor to má nějak nastavený. Manželka pere v pračce hračky. Vyndala pejska, co si Axísek přivezl jako štěně od chovatele kde se narodil a oba dva jsme zase buleli jako želvy. Musím ven něco dělat, tam na to trochu zapomenu. No člověk si zvykne a pak chodí, čeká kde je hafan. Máme tady teď synova Maďara. Je hodnej a má výcvik. Včera kočka donesla myš a pustila ji. Já myslím, že oni ty zvířátka mají nějaké smysly i třeba na zlobení!
Bo kočka šla k němu a mňoukala. On zpozorněl a kočka jak kdyby si řekla ,,chytej"! A myšoně pustila. Hafan vystartoval a myš jeb za stěnu v obýváku. Hafan vystavoval jak to umí. No trvalo to chvíli. Šli jsme na oběd. Kočka hned po vypuštění ,,návnady" kopla do vrtule. Po obědě jsme odstranili takovou krabici a hafan čuchal a hlídal. Nejednou cvak a myšoň to měl za sebou.
No je to prostě lovec. Tak jsme měli trochu vzrůšo.
No všichni říkají hned dalšího hafana. Tak uvidíme jak to dopadne. A máš pravdu, ano nakonec se novému hafanovi stejně přizpůsobíme. Mám kámoše pejskaře. On dělá nepřizpůsobivé pejsky. A vždycky říká ,,pes je v pohodě stačí 14 dní. Ale ty by jsi ke mě musel aspoň na měsíc do výcviku!"
Nevím jak on to dělá. Nikdy by psa neuhodil. A naposledy přivezl Dobrmana jako almaru velkýho. Byl od mala v utulku. Misku mu strkali pod plotem klackem. Nikdo k němu nesměl, každého by kousnul. A kamarádka tohodle pejskaře ho našla na netu a že Pepo dojeď pro něj a zklidni ho. Dojel pro něj a když přijeli hafan jak Pepa říkal ,,pokousal i lokomotyvu, protože jela". Za 14 dní bez vodítka, košíku chodili po městě a hafan jak ovečka. Poslouchá ho jak hodinky. Vždycky když k němu přijedu, hafan mě morduje. A on je kývne na něj a řekne ,,ne" a on přestane zlobit. On to umí a má zkušenost.
Jo chodil se mnou do fabryky. Nebo asistoval po dvoře. Akorát na té zahradě vždycka měl snahu pomaloučku polehoučku vzít roha dole kolem prken a stavební buňky, tam co není plot. Ale u dílny na ,,malé zahradě" to bylo oplocené a celé jeho. Tam byl jeho ráj. Každý den ráno čekal schrupli jsme spolu do ,,osmičky" slupli snídani napůl, někdy na 2/3 pro Axise a šli na to do té fabryky. On někdy ještě dospal doma a přišel za mnou. Uměl si otvírat sám.
moje psice odesla pred 10 lety, bylo ji 9. Zlaty retrivr, mela tady s nama bejt jeste dlouho! Tenkrat jsem ji zavrel do pelechu, aby nam neslapala v betonu a jak se nudila, trhala ho a zrala a nejaka delsi nit se ji zamotala ve strevech.... do dneska mam v ocich slzy, kdyz nekde potkam stejnou potvoru chlupatou bilou. Dalsiho psa zatim mit nemuzeme kvuli alergii u obou synu a nikdy bych nesel do toho, ze pes bude nekde v rohu zahrady v kotci. GR tim min. 
ten výraz je boží 
