Naši pejsci

[Britt]

Dane když Axis naježí tu srst od hlavy až po ocas, říkáme doma ,,aha zapnul cirkulárku"! Měl jsem kdysi kámoše pankáče a on říkal ,,základem dobrýho pankáče je pořádná cirkulárka na hlavě" Odtud to máme.

Ben, když naježí kartáč na zádech, tak to je poslední výstraha před popravou. Pak startuje a nezná bratra.

[Čárls]

Jo hoši ovčáci na čáře to yly parchanti ti ani nezavrčeli ani neštěkli šli rovnou na věc yli tak cvičení Ty H1 to byli většinou nezvladatelní cholerici který kolikrát i psovoda kousli
Polux ta bestie ryšavá si vždy našel místečko kde stisknout Manžeta príma věc pokud si udržel ruku ohnutou jaks povolil překous si a už sem slyšel andělíčky zpívat Do doy než sem přišel na čáru sem se psů asolutně nebál Po zkušenostech mám před nima respekt

[Ready]

To mají asi všichni psi,smysl poznat vítanou nebo nevítanou návštěvu,taky se podle ní řídím,zatím se vždycky vyplatilo. My Airici nezavíráme,když přijede návštěva a je u nás poprvé,máme rituál,aby návštěva klapla.....nejprve se kecá přes bránu,aby Aira pochopila,že návštěva je vítaná,někdy to trvá 5 minut,někdy půl hoďky.....jak se pes zklidní,jde na voďák od koní a návštěva může do dvora,pak už si psa kontroluju a jak si lehne k nohám,pak už odepínám.Pokud je návštěva na déle,už je v klidu,přijala je do stádečka. Ale sáhnout od cizího na sebe nechá až po hodně dlouhé době nebo při opakované návštěvě(má skvělou paměť),pro pohlazení od návštěvy si musí přijít sama,pokud to někdo zkusí dřív,ožene se bez jakéhokoliv varování,nekousne,ale velmi důrazně varuje,při její velikosti a síle to zatím podruhé nikdo nezkusil.
Na hlídání je dokonalá,nahraje si do hlavy teritorium,které velmi nerada opouští a tam bez jejího svolení nepřežije ani myš,co za zvířata se jí svěří,to hlídá a velmi tvrdě brání,nejzajímavější "úlovek" je asi káně,co mělo chuť na její slepici....mělo..... Na svoje území bez našeho doprovodu nepustí nikoho,poměrně brutálním rachotem příchozí na daleko odstrašuje,vítá pouze souseda,co je u nás pečený vařený,ale ani ten by prý bez nás k nám do dvora nevlezl,když je sama doma,je ještě o kus ostřejší....šéfuje si podle sebe

[Britt]

Karle, první čubu jsem měl zrovna tak vychovanou, ale není to pes k žití na veřejnosti. Dobrmani mají hlídání doslova v krvi a je spíš problém je zabrzdit, než podněcovat. Hranice nemůžeš srovnávat se životem ve vnitrozemí. Dnes jsou služební psi také cvičeni jinak, naž tomu bylo před lety, že pes se musel zakousnout do rukávu. Proč se má tolik namáhat, když stačí chňapnout na vercajk a pachatel je bezpečně zneškodněný? Na krk se nesmí cvičit a schválně se podívej, jaké plemena dnes mají jako služební. Samej Maliňák a ti mají řádně vymatláno v lebedě. Nejsou tak mohutní jako ovčáci, ale jsou mnohem rychlejší a mrštnější.

[Ready]

Čárls....šarplaninec to má stejně....nezavrčí,neštěkne,okamžitě se ožene,na poprvé nescvakne,ale pokud by to nezabralo,raději nepřemýšlet,ten stisk v hubě je brutální a jsou neuvěřitelně rychlí.

[Britt]

To mají asi všichni psi,smysl poznat vítanou nebo nevítanou návštěvu,taky se podle ní řídím,zatím se vždycky vyplatilo. My Airici nezavíráme,když přijede návštěva a je u nás poprvé,máme rituál,aby návštěva klapla.....nejprve se kecá přes bránu,aby Aira pochopila,že návštěva je vítaná,někdy to trvá 5 minut,někdy půl hoďky.....jak se pes zklidní,jde na voďák od koní a návštěva může do dvora,pak už si psa kontroluju a jak si lehne k nohám,pak už odepínám.Pokud je návštěva na déle,už je v klidu,přijala je do stádečka. Ale sáhnout od cizího na sebe nechá až po hodně dlouhé době nebo při opakované návštěvě(má skvělou paměť),pro pohlazení od návštěvy si musí přijít sama,pokud to někdo zkusí dřív,ožene se bez jakéhokoliv varování,nekousne,ale velmi důrazně varuje,při její velikosti a síle to zatím podruhé nikdo nezkusil.
Na hlídání je dokonalá,nahraje si do hlavy teritorium,které velmi nerada opouští a tam bez jejího svolení nepřežije ani myš,co za zvířata se jí svěří,to hlídá a velmi tvrdě brání,nejzajímavější "úlovek" je asi káně,co mělo chuť na její slepici....mělo..... Na svoje území bez našeho doprovodu nepustí nikoho,poměrně brutálním rachotem příchozí na daleko odstrašuje,vítá pouze souseda,co je u nás pečený vařený,ale ani ten by prý bez nás k nám do dvora nevlezl,když je sama doma,je ještě o kus ostřejší....šéfuje si podle sebe

Ono je to asi i o plemenu, ale já jsem Dobrmany vychovával tak, že jsem řekl " je hodnej" a byl klid a nemusel jsem čekat. Pes si je oňuchal a mohli okamžitě dál.
Každý cvičí psa na povel šupák, já používám cikán a to je pokyn k boji.

[Čárls]

Jardo paní od který budu mít elfinku dělá ve Valdicích hromada roků jako psovod a tak jsme se chvíli bavili Osobně dnes bych šel klidně dělat figuranta musíš ale mít zkoušky a za jedno kousnutí si učtujou 200Kč , což je slušný živoytí a navíc Německý ovčák pokud nemá vycvik atd neni uznán jako chovný jak mi vysvětlovala Ono to s těmi plemeny a chovnými psi není jednoduchý Pokud máš chovnou stanici už vubec ne jak povídala co se všechno musí. Jo je rozdíl ve psech a výchově na čáře a nyní normální výcvik
ono i psi se rozdělujou sandvinik cholerik a melancholik Podle toho se i vybírají na výcvik tím myslím služení psi U mazlů a domácích je to jedno, smulu máš pokud chytneš cholerika štěně ten pokud nemá tvrdý výcvik je nebezpečný v dospělosti Proto by si měli velký plemena pořizovat jen ti co vědí a dokážou dát psu alespoň základní výcvik obzvlášt to platí u tz bojových plemen.

[J.A.Y.]

Dovolim si trosku se vratit

To je ještě miminko!!! Má ještě tyčku jako oháňku!! Taky jsem to tak ještě do nedávna měl.

Jj to jsou asi 3 mesice a kousek. Rok 2004. Dycky pak prisla podivat se co to vlastne delam na pc (vetsinou nic), sedla si vedle me a krkla si jako chlupaty ridic nakladaku

[Britt]

Jardo paní od který budu mít elfinku dělá ve Valdicích hromada roků jako psovod a tak jsme se chvíli bavili Osobně dnes bych šel klidně dělat figuranta musíš ale mít zkoušky a za jedno kousnutí si učtujou 200Kč , což je slušný živoytí a navíc Německý ovčák pokud nemá vycvik atd neni uznán jako chovný jak mi vysvětlovala Ono to s těmi plemeny a chovnými psi není jednoduchý Pokud máš chovnou stanici už vubec ne jak povídala co se všechno musí. Jo je rozdíl ve psech a výchově na čáře a nyní normální výcvik
ono i psi se rozdělujou sandvinik cholerik a melancholik Podle toho se i vybírají na výcvik tím myslím služení psi U mazlů a domácích je to jedno, smulu máš pokud chytneš cholerika štěně ten pokud nemá tvrdý výcvik je nebezpečný v dospělosti Proto by si měli velký plemena pořizovat jen ti co vědí a dokážou dát psu alespoň základní výcvik obzvlášt to platí u tz bojových plemen.

Bojová plemena neexistují. Ty vymysleli až naši novináři. Jsou společenská, pracovní a služební plemena. Povaha psa se velice těžko určuje a nemůžeš hledět na na povahu rodičů, tam můžěš akorát odhadnout stavbu těla. Fena bude mít 10 štěňat a každé bude povahově jiné. Drtivá většina lidí se rozhodne, že chce psa nebo fenu a popadnou první, která se jim naskytne a šťastni odjíždějí domů s mazlíčkem. Já si vždycky vybíral tak, aby si nějaký pes vybral mě a bylo mi fuk, jestli je fo pes nebo fena a fungovalo to vždycky bezvadně, až na tu první čůzu. Ta byla těžce dominantní a 4 roky jsem s ní doslova bojoval, než se podřídila. Byl to můj nejlepší pes, jakého jsem měl.

[Čárls]

Já vím ale pokud tě chvíli nechá majitel koukat na štěňata vidíš pokud o tom aspoň něco víš Vidíš který je rváč a utočí vidíš který raději uteče před tím co na každý utočí vidíš pokud se utočníkovi postaví a brání se a pak jak říkáš pes nebo fenka si tě vybere nebo se poradíš přímo s chovatelem No na mě Elfinka zbyla a udělal sem dobře je to největší mazel z vrhu Jen sem strčil ruku do vyběhu seběhli se jen ona zustala a chtěla se mazlit a taky byla volná na prodej Ono o plemeno kavalír king charles španěl je velký zájem a chovatelé si většinou i vybírají komu štěně nechají
Jsou to mazlové a psi do bytu Jak jsi u mně viděl velkýho psa si nemohu dovolit chovat a v bytě by byl chudák . Tolik času a abych ho zvládnul zase taky tolik nemám Navíc Jsme na tohle plemeno zvyklí.
Chtěl sem papírově a po předcích bylo vše cajk Oni to dost sledují Takže bezpapíru sice seženu ale bez všech vyšetření jeho předků čímž nemáš jistotu,teda aspoň nějakou

[Britt]

Asi jsem difnej, ale já s tím hejnem strávil celé odpoledne,bavil jsem se s chovateli, šmoulil se s miminama, špinavej jsem byl jako prase a všechny nás mrzelo, že jsem za tmy odjížděl, s grázlíkem, který si mě vybral. Peníze byly to poslední, co mě zajímalo a poslední chovatel mi polovinu slevil, když viděl, jaký k nim mám vztah.
Mimino se mnou strávilo noc v posteli a druhý den začala škola.

[Čárls]

Jardo kdybych si moh vybírat z hromady šťeňat vyberu si ale nejsou aspoň Kavalíři to bylo telefonátů a všude už jsou zamluvený už nemáme atd . až u týhle paní a ne že by nebyl zájem ale ten pár co měl zájem ze zdravotních důvodů nemohl Prostě covid atd. takže jsem měl kliku

[Britt]

Je chovatel a chovatel. Vychcánkové přidělují, ti skuteční nabízí výběr. Nechci tě tím nijak zrazovat.

[Sorbus]

Když jsem si byl pro současného ČF, tak se ke mně seběhla tlupa štěňat a jedno jediné jsem nezajímal a když jsem po něm sáhnul tak se snažil zdrhnout do boudy. Ulovil jsem ho a jel s námi domů. Je mazel jak hrom, ale cca v půlce jeho života jsem vyměnil manželku a na tu novou ostentativně dlabe už 6 let. Dostala oprávnění jen jako krmič, když po něm cosi chce a jemu to nevyhovuje, tak buď přijde ke mně, když nejsem doma tak se buď otočí zády nebo prostě nereaguje

[ota]

Jardo takhle přesně jsme byli pro toho Maďarskýho Ohaře. Celý den. Hafan pak skoro celou cestu dom prospal. Bylo to skoro až v Ostravě. První komunikace po telefonu a chovatelka že víte kdyby jste se nezlobili, bylo by dobré přijet v monterkách, nebo pracovním oblečení. To víte štěňátka! Nebyl to lroblém známe to od dogy. Taky každýmu říkáme nejlip v monterkách na návštěvu k nám.
Přijeli jsme tam a paní nás postupně vzala do výběhu mezi hafany. Nejdřív jsme se seznámili s ,,dospělou" smečkou a poté teprve štěňátka. Ten co si našel nás a byl s námi nejvíc jel s námi domů. Samozřejmě když si pořizuješ člena rodiny na leta na cenu nekoukáš.
Když jsme přišli o čubu o tu černou byl tu známej. První co se zeptal bylo kolik stála když jsme ji kupovali. A pak řekl no to jste přišli o pěkný balík peněz. Nechápavě jsme na něj všichni čuměli. Tady nejde o peníze, ale přišli jsme o člena rodiny.