Ježek

Moderátoři: rezis, Leo

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Ježek

#1 Nový příspěvek od Leo »

Ježčí přání

Přál bych si, abyste nechali na vašich zahradách trochu toho uschlého lupení, jinak tu zimu nedám.
Na rozdíl od některých vás mám, lidičkové, rád. Vždycky jsme žili ve vaší blízkosti v harmonii, tak proč to nezkusit dál.
Tak na nás prosím myslete, až budete hrabat.
Tedy nehrabat.
Listí pro nás není jen možnost úkrytu, ale přes zimu v něm zůstane i spousta hmyzu, který nám na jaře pomůže doplnit energii, o kterou při zimním spánku přijdeme.

Váš ježek
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Ježek

#2 Nový příspěvek od Leo »

JEŽČÁTKA A JEŽCI V NOUZI
Uvidíte-li ježka, který se ve dne pohybuje venku, volejte vždy, prosíme, do záchranné stanice. Ježci, kteří se pohybují ve dne, jsou:
- osiřelá mláďata bez matky
- zranění jedinci
- vysílení a nemocní jedinci.
Ježci jsou noční živočichové a ve dne za normálních okolností spí ukrytí v denních hnízdech. Existují výjimky z tohoto pravidla (např. ježci ochočení nebo samice před porodem stavící si hnízdo), ty jsou ale vzácné. Daleko častěji platí, že ježek pohybující se ve dne, je nemocný, zraněný anebo je to nesamostatné mládě. Nezáleží na tom, jak je ježek velký, kolik váží či zda je jaro, léto, podzim nebo zima. Pravidlo, že ježek pohybující se ve dne = ježek v nouzi, platí obecně.
Bohužel příliš často slyšíme, že lidé viděli malé ježčátko běhat někde ve dne a nechali ho tam, protože si mysleli, že se maminka pro něj vrátí. Ta ale pravděpodobně byla mrtvá (jinak by mládě nemělo hlad a nevylezlo by z hnízda) a mládě tak zůstalo bez pomoci. Mylné jsou i rady typu „Ježčata mají do podzimu ještě dost času a stihnou se dokrmit.“. Ježčata, která běhají někde ve dne, žádný čas nemají. Jsou to vyhladovělá mláďata, která přišla o matku a bez lidské pomoci se podzimu (a nejspíš ani následujícího týdne) nedožijí.
Ježků, kteří potřebují pomoc, je v posledních dnech hodně. Momentálně se u nás nachází 142 ježků, což pomalu hraničí s kalamitním stavem. Velkou část z nich jsme přijali v září – 150. Z těchto zářijových ježčích pacientů bylo 115 malých nesamostatných mláďat, 17 větších, už samostatných mláďat a 18 dospělých jedinců. Větší mláďata a dospělí jedinci se k nám dostávají hlavně kvůli poranění (od psů, sekaček či aut).
Letošní rok, zdá se, bude celkově patřit ježkům. Od začátku roku jsme jich přijali už 451, což je o 109 více oproti stejnému období v loňském roce. Těžko říci, čím je to způsobeno. Určitou nápovědou může být fakt, že z celkového počtu přijatých ježků je jich letos více zraněných, než tomu bylo vloni (21% vs 11%). Možná, že civilizační tlak působí na ježky více. Faktorů může být ale určitě mnoho dalších – sucho, nedostatek hmyzu, úbytek rozmanitosti v krajině, zánik mnoha přírodních míst kvůli výstavbám, atd.
Chcete-li ježkům v jejich nelehké situaci pomoci, můžete je na svých zahradách podpořit pravidelným přikrmováním potravou pro psy, kočky či ideálně přímo potravou pro ježky. Vděční budou také za mělkou misku s vodou a za to, že jim v zahradě necháte vždy nějaký přírodní kout.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Ježek

#3 Nový příspěvek od Leo »

Co dělat s nalezeným ježkem?

Dobrý den, na zahradě jsme našli ježka. Váží 196 gramů a vypadá, že není nijak zraněn. Můžete mi nějak poradit prosím? Předem děkuji za odpověď. Markéta Š.

Ahoj Markéto.

S přicházejícím podzimem a zimou se stává, že se lesní zvířátka začínají stahovat k lidským obydlím, kde najdou větší množství potravy než v lese. Ježci nejsou výjimkou….

Pokud se ježčí mláďátka narodí až koncem léta a zima přijde brzy, může se stát, že jsou mladí ježkové moc malí a zimu nepřežijí, proto je vhodné, pokud takového malého ježka před zimou najdeš, poskytnout mu útočiště, dokrmit ho a zazimovat.

Ježek by měl mít před zimním spánkem optimální váhu asi 750 gramů. To je váha, která mu zaručí, že zimní spánek zvládne a na jaře se probudí zdravý.
Když ke konci podzimu nebo na začátku zimy najdeš malého ježka, tak mu můžeš pomoci takto: dones si ho domů a zvaž ho. Pak mu najdi nějakou vhodnou krabici, vystel ji novinami (trochu je zmuchlej, aby se v nich mohl ježek schovat jako v listí) a dej ji do místnosti, kde je tak 19 stupňů (ideální je garáž nebo tak, aby i ježek měl co nejvíce klidu – přeci jen lidi nezná a jejich častá přítomnost ho znervózňuje).

Do krabice mu dej misku s vodou a misku s granulemi - vhodné jsou kočičí granule. Krmení a čistou vodu mu dávej dvakrát denně a nezapomínej také ob den čistit dno krabice a vystýlat ji čistými novinami. V době čištění můžeš nechat ježka také proběhnout někde po pokoji nebo garáži – jen dej pozor, aby nezalezl někam, kdyby si mohl ublížit. Opakovaně ježka važ, abys věděla, jak roste. Až bude mít těch na začátku zmiňovaných 750 gramů, je čas ježka zazimovat.

K zazimování mu připrav jednu menší bedničku, kterou vysteleš látkou a kouskem novin, tu dej do původní větší bedny. Tuto bedýnku v bedně přenes do chladnější místnosti, kde ale nemrzne. Každý den tam nos ježkovi jídlo a potravu. Jednoho dne se bude cítit ježek unavený, zaleze si do té malé bedničky, zakryje si látkou a novinami vchod, jako kdyby se v přírodě zahrabal do listí, a usne. Prospí pak zbytek zimy. Je dobré během zimy ho kontrolovat, kdyby se probudil dříve, tak mu dát opět jíst a pít.

Až se zjara probudí, tak mu opět vyčisti bedýnku, dej mu jídlo a pití a nech ho proběhnout – třeba i po zahradě, aby si užil jarního sluníčka. Na zahradě mu můžeš udělat nějaký domeček, kam si může zalézt, když prší, nebo fouká. Pokud se ježek sám nechystá vás opustit, je správné ho vrátit do lesa, když víte, že zimu u vás dobře zvládl a že už se i na jaře pěkně do zásoby nabaštil.
Odnes ho na vhodné místo v lese, můžeš mu tam nechat i ten domeček ze zahrady a v misce několik granulí a vodu. Dokonce ho tam můžeš chodit navštěvovat a doplňovat mu granule a vodu. Návštěv by mělo být časem méně a méně, aby se ježek osamostatnil a naučil se o sebe postarat sám.

Jestli se necítíš na to se o něj postarat, můžeš kontaktovat útulky pro zvířata – určitě se o něj rádi postarají tam.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Ježek

#4 Nový příspěvek od Leo »

Obrázek

Ahojte priatelia. Predtým, ako dnes vyrazíte do vašich záhrad, majte prosím na pamäti, že pri likvidácii záhradného bio odpadu, ako sú konáre alebo lístie, môže byt množstvo rôznych živočíchov. Ježkovia, jašterice, ale aj vtáčie hniezda a iné malé potvorky, môžu byť ukryté v takýchto kopách. Buďme preto ohľaduplní k našim záhradným spolubývacim a nezlikvidujme si ich. Ďakujeme.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
oco13
Příspěvky: 15666
Registrován: ned říj 20, 2013 5:56 pm
Bydliště: Nové Zámky

Re: Ježek

#5 Nový příspěvek od oco13 »

No niečo mi našiel tu u nás ujo Google, aj keď do DS to mám 70km tak ak by to bolo treba tak sa preveziem. Inak dospelých ježkov dosť pravidelne prenášam z dvora do zahrady, lebo naša jazvečíčka by sa zbláznila. A kedže som lajdák a nestíhač tak aj lístie v zahrade sa najde.
Diky Leo za dobrú tému 8) :friends:

Joe66
Příspěvky: 1502
Registrován: ned pro 14, 2014 12:45 am
Bydliště: Slovensko

Re: Ježek

#6 Nový příspěvek od Joe66 »

Treba to nechat na prirode + trochu im pomoct ale ked je zahrada s ovocnymi stromami tak tento rok jablka padaju vo velkom + ukryt v dreve sa vzdy najde :)

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Ježek

#7 Nový příspěvek od Leo »

Ježek je savec z řádu hmyzožravců. Ježci žijí na zeměkouli již statisíce let. Ve skutečnosti patří hmyzožravci mezi nejstarší dochované savce, jejichž fylogenetické stáří se počítá na desítky milionů let. V České republice žijí dva druhy ježků, které se od sebe liší jen nepatrně. V naší lokalitě se můžete setkat s oběma druhy.
JEŽEK ZÁPADNÍ

(latinsky Erinaceus europaeus Linné, 1758 ) obývá celé Čechy a západní Moravu a Slezsko. Jeho tělo pokrývají většinou stejnosměrně uspořádané a pravidelně tmavobílé pruhované ostny. Výrazná je tmavá, brýlím podobná kresba na obličejové části.
JEŽEK VÝCHODNÍ

(Erinaceus concolor Martin, 1838 nebo také Erinaceus roumanicus Barret - Hamilton, 1900) žije na Slovensku, Moravě a ve Východních Čechách. Ostny na těle jsou většinou jakoby rozházené, trčí na všechny strany a nepravidelné je i jejich pruhování (kroužkování). Černá maska na obličeji téměř chybí.

Ve východních Čechách a na západní Moravě se tedy areály obou druhů silně překrývají. Dále budeme popisovat oba druhy společně, rozdíly ve způsobu života mezi nimi nejsou velké. Po jarním probuzení v březnu až dubnu (podle nadmořské výšky lokality, počasí, celkové tělesné kondice zvířat i - jak jsme již řekli - podle druhu) se ježci po rychlé obnově sil sdruží po předchozích bojích samců do párů a páří se. Asi po pětitýdenní březosti porodí samice průměrně 3-9 mláďat, která jsou holá, ale ostny (tedy přeměněné chlupy) jsou již pevně založeny pod pokožkou a během několika hodin či dní po porodu se objeví na povrchu. Tyto bílé ostny jsou po několika dalších dnech doplněny dalšími, definitivními. Ježčí mláďata se rodí asi 10-20 g těžká a jsou slepá; prohlédají asi po čtrnácti dnech života. Samice je několikrát za den i noc kojí (později již méně často) a to asi 3-5 týdnů. Teprve potom vycházejí mláďata z pelechu a začínají přijímat normální potravu. Ta se u ježků skládá převážně z masité složky (zejména u ježka východního), tedy z hmyzu, červů, měkkýšů, náhodně i z ptačích vajec, drobných hlodavců, pokud je naleznou. Rostlinnou stravu přijímá ježek jen omezeně, ale v zásadě ji neodmítá. Známé - i když spíše výjimečné - jsou i boje, ježka s hadem, mnohdy i s jedovatou zmijí, proti jejímuž jedu není ježek zcela imunní a brání se převážně jen svou obratností. Zabitý had je pak pozřen. Asi za dva měsíce po narození vymění mladí ježci mléčný chrup (narůstá jim asi 3 týdny po porodu) se definitivních ostrých 36 zubů. Někdy (hojněji u ježka východního), se ježci páří podruhé a samice pak někdy až i v srpnu rodí další mláďata. Často je obtížné rozhodnout, jedná-li se o opožděný první či již o druhý vrh. Pohlaví lze odlišit ihned po narození. Pochva samiček leží kraniálně od řitního otvoru, penis samců se nachází uprostřed břicha. Varlata samčích zvířat leží i v dospělosti v dutině břišní.
Mladí ježci se drží až do podzimu s matkou, někteří ale opouštějí rodinu již šestý týden, tedy po výměně bodlin, někdy (zejména u ježka východního) i společně zimují. Dospělý samec se o rodinu nestará a žije samotářsky. Z toho důvodu nelze ani při umělém zimování umísťovat několik ježků do jednoho úkrytu. Jeho lovné teritorium, které si značí trusem, má rozlohu asi 10 hektarů. Dokáže se do něj vrátit (je-li odtud odnesen) až ze vzdálenosti několika kilometrů. Ježci dobře plavou i šplhají.
Ježci jsou noční či soumračná zvířata (to ale znamená, že bychom se s nimi nemohli výjimečně potkat i přes den), a orientují se převážně čichem a sluchem. Denní dobu přespávají v ledabyle budovaných úkrytech pod pařezy, v hromadách listí nebo roští (proto tyto hromady těsně před zimou již nelikvidujte), v dřevnících, dírách po vývratech a pod. Dožívají se až deseti let, ale to pouze v zajetí, v přírodě zpravidla jen tří až šesti roků. Mláďata jsou schopna rozmnožování po roce života. Přirozených nepřátel nemá ježek mnoho, snad jen naše největší sova, výr si ho po této stránce oblíbil a tak na leckterém výřím hnízdišti můžeme nalézt během roku mnoho ježčích pozůstatků. V každém případě ztráty způsobené lidmi (vypalování trávy a starého listí, ve kterém uhoří mnoho zvířat, automobilismus a používání chemických látek v zemědělství, jejichž jedovaté složky se hromadí zprvu ve hmyzu a posléze tím víc ve tkáních ježků, kteří se tímto hmyzem výlučně živí jsou neskonale vyšší. Slušelo by se ještě říci, že jako hmyzožravec je ježek i velice užitečným živočichem, ale ochranáři by se neměli snižovat k podobnému hodnocení zvířat na základě jejich mimovolných vztahů k lidskému hospodářství. Ježci se přirozeně živí jak "škodlivým" tak i "užitečným" hmyzem (ani o hmyzu se tato formulace nedá použit ; škodlivost některých hmyzích druhů jsme si sami způsobili svým krátkozrakým a přírodě cizím hospodařením), živili se jím ostatně již miliony let před tím než lidi napadlo zakládat obilné monokultury a potom cejchovat jednotlivé tvory podle vztahu k nim.
Velmi důležitým obdobím ježčího života je hibernace čili zimování. Zimní spánek, do kterého ježci - jako jediní z našich hmyzožravců - upadají, je složitým jevem závislým nejen na vnějších podmínkách (např. na počasí), ale zejména na vnitřních dispozicích organismu - někteří ježci pobíhají ještě v době, kdy jiní již dávno spí. Na podzim přijímají ježci usilovně potravu (spotřebují až 70 g za noc) a tuk se jim hromadí zejména v hřbetní části těla. Aby byla určitá záruka, že zimní období ve svých úkrytech v norách vystlaných listím či travou nebo jen v kupách listí - přežijí ve zdraví (vždyť údajně asi až 70 % mláďat nepřežije první rok života, t. j. včetně hibernace), je nutné, aby jejich celková tělesná váha mláďat dosáhla minimálně asi 700 g (u ježka východního o něco méně). Takto vykrmený ježek (dospělý může vážit až 1 400 g) se při poklesu venkovní noční teploty pod asi -6° C uloží do pelechu a během několika dní se jeho tělesná funkce, tedy tepová a dechová frekvence a tělesná teplota, pronikavě sníží na zlomek letního stavu, tedy na cca 20 tepů, 6 vdechů za minutu a na 5° C, což by měla být i ideální teplota ježčího zimoviště. Někteří ježci (zejména západní) takto v horách uléhají již v září, jiní, zejména východní, mohou být čilí i v teplém prosinci ; za výjimečně mírných zim nemusí určití jedinci hibernovat vůbec. Ježci nespí tvrdě a nepřetržitě celé zimní období, občas se probouzejí a to z vnitřních, fyziologických důvodů nebo když okolní teplota buď stoupne nad 10° C (na jaře) nebo - což je mnohem horší - když teplota uprostřed zimy drasticky klesne. Případně, když ježkovi - byť i nechtěně - zničíme či odkryjeme jeho zimní úkryt. Tehdy, aby nezmrzl, se ježek za velkého výdaje energie probudí a čelí chladu bdělý. Většinou při tom dojde k tak silnému vyčerpání tukových zásob (za zimu spotřebuje ježek pětinu své váhy na udržení minimalizovaného chodu svého organismu), že ježek, pokud se mu nedostane lidské pomoci, tedy potravy, zahyne. Takových ježků, kteří pobíhají uprostřed zimy, bychom se rovněž měli ujmout. Ježci, nalezení na sněhu a stočení do koule, bývají zpravidla již zmrzlí.
Choroby ježků

Početnost a úmrtnost ježčí populace Je předmětem četných výzkumů jak je to s početním stavem ježčí populace v jednotlivých lokalitách. Četnost populace ježků závisí na podmínkách prostředí. Zásadní vliv na početnost a úmrtnost ježků mají zdroje potravy, početnost predátorů, klimatické vlivy, možnosti zimních úkrytů, izolace jednotlivých populací a automobilová doprava. Lov ježků není v ČR povolen. Ostatní vlivy se podílejí na početnosti a úmrtnosti populace ježků v malé míře. Početnost populace je na jedné straně dána schopností reprodukce a na druhé straně množstvím úhynů (mortalita). Reprodukční schopnost je dána geneticky a je ovlivňována potravní nabídkou, izolací populace a méně klimatem. Mortalita je ovlivňována nejvíce automobilovou dopravou, zimním úhynem ( nedostatečný úkryt, nedostatečná zásoba energie, zimní klima a ztráty energie ) a predátory, méně pak vlastní nemocností.
Pokusy se sledováním ježků ukázaly, že početnost ježků je přímo závislá na hojnosti potravy a početnosti jezevců. Tyto dva faktory prostředí ovlivňují početnost ježků cca z 44 %. Mortalita a izolace populace má vliv na početnost ježčí populace z 39 %. Výrazný je sezónní rozdíl v úmrtnosti. V zimě je úbytek dospělých a stejně tak mladých ježků průměrně 33 %. V létě je zjištěn úbytek 15 % dospělých ježků a uhynulá mláďata jsou nalézána zejména na silnicích. S politováním lze konstatovat, že je celá řada agresivních řidičů, kteří ježky usmrcují úmyslně, hřeší na to, že je zde velice těžké dokazování.
Nedostatek potravy, krytu a příp. nemocnost přivádí v některých případech ježky do lidských útulků.
K oslabení dochází často u mláďat, která ztratila matku ( např. úrazy automobily ) a nepřijala dostatečné množství protilátek s mateřským mlékem. V této skupině jsou i zvířata, u kterých příčina úhynu nebyla zjištěna. Např. v literatuře popisovaný výskyt virových infekcí (herpesvirová hepatitida) nebyl doposud v České republice diagnostikován. Bylo by naivní očekávat, že každý ježek se dá zachránit. Na úhynu se podílí celá řada faktorů od bakteriálních onemocnění přes onemocnění vlivem parazitů, například plicní a střevní červivost a další, poraněním automobily, pokousáním psy a otravami konče (otravy moluskocidy - látkami na hubení měkýšů atd.).

Na základě dosavadních zkušeností s přezimováním ježků a studie literatury, která se touto problematikou zabývá, je možno doporučit obecný postup, kterým je třeba péči o ježka zahájit.
a) ZVÁŽIT JEŽKA. Váha ježka je základní a objektivní informací o zdravotním stavu a stupni vývoje zvířete. I když se údaje u jednotlivých autorů poněkud liší, obecně lze říci, že ježky s tělesnou hmotností kolem 700 g je lépe ponechat v jejich přirozeném prostředí.
b) SPOJIT SE S PRACOVNÍKY ČESKÉHO SVAZU OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Ježek je chráněný druh a pouze ČSOP byla udělena výjimka, na jejímž základě je přezimování ježků legalizováno po právní stránce. Cílem je rovněž získání důležitých informací o biologických potřebách ježků a tak předejít chybám a omylům.
c) ODEBRAT VZORKY TRUSU K PARAZITOLOGICKÉMU VYŠETŘENÍ. Podle místních možností zajistit vyšetření trusu na specializovaném parazitologickém pracovišti.
d) ZAJISTIT LÉČBU PROTI VNITŘNÍM I VNĚJŠÍM PARAZITŮM. Z dlouholetých parazitologických výzkumů je zřejmé, že většina ježků přijatých do péče je postižena různě silnými invazemi vnějších a vnitřních parazitů. Léčbu je proto vhodné zahájit bezprostředně po přijetí ježka Jestliže je zajištění parazitologického vyšetření trusu komplikované, nebo nemá specializované parazitologické pracoviště dostatečnou kapacitu, je vhodné první vyšetření vynechat a zaměřit se raději na vyšetření vzorků tři týdny po léčbě, která slouží ke kontrole úspěšnosti zákroku.

Klinické vyšetření ježka Základním zdrojem informací o ježkovi jako pacientu jsou anamnestické údaje, které uvádí "chovatel". Významná informace je popis chování ježka v době nálezu. Ježci, nalezení na okraji komunikací, mohou být zranění, přičemž zranění nemusí, být zevně viditelné.
Důležitými údaji je místo nálezu a denní doba nálezu, ježci zastižení v ranních a večerních hodinách, tj. v době jejich přirozené aktivity, jsou pokládáni za prognosticky příznivější (Poduschka, 1979), Ježci nalezeni za plného denního svitu na okrajích polí a v zahradách mohou být otráveni celou škálou pesticidů. Pro posouzení prognózy jsou významné i projevy obranných reakcí.
Při vlastním vyšetření si všímáme chování ježka; zdravý jedinec se v neznámém prostředí zpravidla zavine.Šetrné uchopení pánevních končetin oběma rukama, jejich povytažení dozadu a pozvednutím ježka tak, aby hrudní končetiny zůstaly na podložce, zpravidla zabrání zavinutí zvířete. Tato pozice nám umožní vyšetřit břišní krajinu a určit pohlaví zvířete. Známky zdraví jsou lesklé nezapadlé oči, vlhký nos a ihned reagující tonus bodlin. U nemocných zvířat jsou oči zapadlé, nedostatečně obranné reakce, znečištění okolí nozder hnisavým výtokem a snížený tonus bodlin.
Přetrvávající kožní řasa, kterou vytvoříme povytažením kůže za bodliny, svědčí o dehydrataci zvířete. Základní objektivní informací o zvířeti zůstává jeho váha. Zjištění tohoto údaje má význam pro posouzení výhledu úspěšnosti léčby a odchovu i v dalším období. Prohlídkou povrchu těla zjišťujeme stupeň invaze zevních parazitů. Kromě blech, klíšťat a roztočů se můžeme setkat i s mušími larvami.
Mouchy kladou vajíčka do ran, zevních zvukovodů a do okolí řitního otvoru, znečištěného průjmovými výkaly. Je-li třeba provést důkladnější vyšetření, které znemožňují obranné reakce zvířete, je možné ježka medikamentózně zklidnit. Tento způsob vyšetření má význam zejména při podezření na zlomeniny a ošetření ran v místech, která jsou po zavinutí ježka nepřístupná.
Celkové vyšetření doplňujeme zpravidla parazitologickým vyšetřením vzorků trusu. Lze provést i vyšetření bakteriologické, hematologické, biochemické a případně rentgenologické. Opakované vyšetření trusu na přítomnost endoparazitů je nutné, protože účinnost většiny antiparazitik proti larválním stádiím helmintů je nedostatečná. Většinou je nutno léčbu opakovat. K zlepšení kondice oslabených ježků.
INFEKČNÍ CHOROBY

Virové choroby

Vzteklina
V České republice nebyl případ vztekliny ježka zjištěn (Národní referenční laboratoř pro vzteklinu pro ČR, SVÚ Liberec).
Herpesvirová infekce
Herpesvirová infekce u ježků s fatálním průběhem byla zaznamenána a potvrzena příslušným laboratorním vyšetřením ve Švédsku. (Widén a kol.,1996)

Bakteriální choroby

Salmonelóza
Bakteriální onemocnění zažívacího traktu je způsobováno nejčastěji zárodky Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium (Isenbügel, 1976). Onemocnění se může vyskytovat jako septikémie ve smíšené infekci, nebo jako latentní infekce bez klinických příznaků onemocnění. V daném případě je nutno mít na zřeteli ev. možnost onemocnění člověka. Infekci je možno zabránit důsledným dodržováním základní hygieny.
Pasterelóza
Pasteurella multocida a Bordetella bronchiseptica způsobují u ježků bakteriální onemocnění plic.
Pseudotuberkulóza
způsobuje onemocnění neurčitého klinického obrazu, spojené s vyhubnutím zvířat a celkovou slabostí.
Leptospiroza
Byly izolovány jednak zárodky a zjišťovány protilátky.

Plísňová onemocnění

Dermatomy
Kožní změny vyvolané plísněmi rodu Trichophyton a Mikrosporum se vyskytují na různých místech těla zejména u oslabených zvířat.
PARAZITÁRNÍ CHOROBY

Endoparazitózy

Kokcidie
Kokcidióza patří k protozoárním onemocněním, v klinické podobě s letálním koncem se u ježků vyskytuje poměrně vzácně. Motolice (Trematoda). Motoličnost není u ježků zjišťována příliš často. Při silné invazi má však onemocnění bez včasného zásahu většinou letální průběh. Původce Brachylaemus erinacei měří 0,5 až 1 cm. K nakažení motolicemi dochází pozřením invadovaných hlemýžďů, kteří obsahují vývojová stádia motolic, metacerkarie. Klinické příznaky jsou častý neklid, nechutenství, pokles hmotnosti, kašovitý trus s příměsemi krve a anemie.
Tasemnice (Cestoda)
Tasemnice nejsou u ježčí populace příliš častým parazitem Specifickým druhem parazita je tasemnice ježčí - Rodentolepis (syn.Hymenolepis Vampirolepis)
Hlístice (Nematoda)
Crenosoma striatum - velmi důležitý, druhově specifický parazit respiratorního aparátu ježků. Ježci se invadují požíráním mezihostitelů, jimiž jsou slimáci a hlemýždi. Klinické příznaky onemocnění touto parazitozou jsou suchý kašel, hlasitý dech s přidatnými šelesty a dyspnoe spojená s poklesem váhy. Někdy je zjišťován hnisavý výtok z nosu a konjunktivitis. Diagnózu lze stanovit na základě klinických symptomů a parazitologického vyšetření trusu. Podle různých autorů se jedná o druhého nejrozšířenějšího parazita u ježků s prevalencí pohybující se kolem 30%. Terapie : Schichtová (1985) doporučuje léčbu Mebendazolem v dávce 10-20 mg/100 g ž. hm. tj. 100-200 mg/kg živé hmotnosti po 5 dní do krmiva. Dobré výsledky byly dosaženy Levamisolem v dávce 20 mg/kg živé hmotnosti, Lze rovněž použít Fenbendazol (Panacur, Fenbion ) v dávce 50 mg na kg živé váhy po 5 dní. Matevský (1987) doporučuje Ivomec inj. v dávce 0,4 mg/kg živé hmotnosti v podkožní injekci.
Capillaria spp
U ježků byly popsány tři druhy. Capillaria aerophila parazitující v plicích a Capillaria erinacei a Capillaria ovoreticularis parazitující v jícnu žaludku a střevě. Capillaria aerophila sp. - hlístice parazitující v plících ježků. Klinicky se parazitoza projevuje rachotivým dechem, kašlem, výtokem z nosních otvorů a zhoršením celkového zdravotního stavu. Silné invaze způsobují u mladých zvířat zaostávání ve vývoji a nízké váhové přírůstky. Často dochází ke smíšené invazi s Crenosoma sp. Diagnosa se opírá, kromě klinických symptomů, zejména o parazitologické vyšetření trusu.
Capillaria erinacei a Capillaria ovoreticularis
Capilarie parazitující v zažívacím traktu ježků reprezentují výše uvedené druhy.
Parazitoza může probíhat bez klinických příznaků při slabé invazi parazitů. Při silných invazích zjišťujeme řídký trus, příměsi hlenu v trusu až profuzní průjem. Nastupuje dehydratace, kachexie a anemie. Bez léčby končí zpravidla úhynem. Ohrožena jsou zejména mláďata. Diagnosu stanovíme na základě parazitologického vyšetření trusu. Spiruridae
Z nematod se setkáváme v zažívacím traktu ještě se dvěma druhy Jsou to Physaloptera clausa a Gondylonema mucronatum (Versluys, 1975).
Vrtejši (Acanthocephala)
Versluys (1975) popsal několik druhů vrtejšů, parazitujících u ježků.

Ektoparazitózy

Muší larvy (Myiasis)
Muší larvy se vyskytují zejména u oslabených a zraněných jedinců.
Blechy (Siphoneptera)
Blecha ježčí (Archeopsylla erinacei) bývá zjišťována ve značně početných invazích.
K hubení ektoparazitů se osvědčil Arpalit spray 1%, Bolfo spray, Tiguvon (fenthion kdy aplikujeme jednu kapku na 100g hmotnosti do oblasti na zátylku. Antiparazitikum Ivomec, který používáme k hubení oblých červů, má dobrou účinnost i na ektoparazity.
Klíšťata (Ixodidae)
S klíšťaty se setkáváme u ježků po celý rok, nejčastěji ale v dubnu, květnu a v pozdním létě. Početná invaze těchto parazitů může způsobit kromě lokálních zánětlivých změn i anemii. V naší oblasti (Benešov nad Ploučnicí a Dolní Habartice) je pravidelně po řadu let největší výskyt klíšťat ve lese na Sokolském vrchu nad Benešověm n/Pl.
Zákožky (Acarina)
Nejčastěji se setkáváme se zákožkami druhů Demodex erinacei, Caparina tripilis, Sarcoptes sp. a Notoedres cati. Zákožky způsobují krustovité změny, nejčastěji na kůži hlavy, kolem uší, ale mohou se vyskytnout i rozsáhlá místa s vypadáváním bodlin. Diagnostikovat prašivinu lze na základě mikroskopického vyšetření seškrabu změněných míst. U všech parazitárních onemocnění je nejdůležitější prevence. V případě zjištění jakéhokoliv pozitivního parazitologického nálezu je nutno zvířata podrobit odpovídající terapii. Prostorové oddělení chovaných ježků má nejenom protinákazový ale i etologický význam.
NEINFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ

Rány
Ošetření ran provádíme podle běžných zásad jako u ostatních zvířat.
Vypadávání bodlin
Vedle vypadávání bodlin v důsledku svrabu může být tato porucha podmíněna rovněž nedostatkem vitamínů a stopových prvků. Léčebně podáváme vitamín A a H.
Poruchy pohybového aparátu
Kromě poruch, které mají pozitivní rentgenologický nález, se setkáváme též s tzv. ochrnutím ježků bez zjevné příčiny. Isenbübel (1985) popisuje změny ve svalovině pánevních končetin zánětlivého původu a degenerativní změny na nervosvalových ploténkách. Periferní nervy nevykazují změny zánětlivého původu, ale degenerace a sníženou aktivitu enzymů podílejících se na přenosu nervového vzruchu. I když geneze tohoto onemocnění není ještě uspokojivě objasněna, předpokládá autor možnost toxického poškození moluscocidy. Pouze u 15 % ježků se toto onemocnění podařilo vyléčit aplikací vitamínů skupiny B.

Onemocnění zažívacího aparátu neinfekčního původu

Zubní kámen
U starších zvířat a u zvířat krmených delší čas nevhodnou potravou se můžeme setkat s paradentozou a zubním kamenem.
Dystrofie (degenerace) jater
Poškození jater je jednou z nejčastějších příčin úhynu ježků (Timme, 1980). Tuková degenerace jater může vyústit ve spontánní rupturu. Tento stav popisuje Saupe (1987) jako důsledek příliš energeticky bohaté krmné dávky. Toxické poškození jater, jak se s ním setkáváme u ostatních savců, není v literatuře uváděno (Saupe, 1987). Jako preventivní opatření je třeba zkrmovat dostatek balastních látek.
Enteritis
Nespecifický zánět střeva, u něhož byl vyloučen parazitární a bakteriální původ, se vyskytuje zpravidla jako důsledek dietetické chyby. Klinicky zjišťujeme průjem, někdy v chronickém stádiu. Mimo jiných dietetických chyb je jako příčina uváděno zkrmování neředěného mléka pro mladé ježky. Léčby je zpravidla symptomatická, odvar z dubové kůry, hořký čaj, živočišné uhlí. Rovněž je možné použít antidiarhoicum Reasec kapky, v dávce 1 kapku pro toto 3x denně. S výhodou lze využít probiotika určená pro malá zvířata.Je třeba vždy zvážit možnost bakteriální komplikace.
Chirurgie a anestezie
Z chirurgické problematiky se týká ježků pouze ošetření ran a zlomenin. Základním předpokladem je kvalitní anestezie a respektování anatomických a fyziologických zvláštností druhu. 0šetření zlomenin je u ježků možné pouze hřebováním;
Při léčbě fraktur velkých kostí je možno využít Kirschnerových drátů jako intramedulárních hřebů (Isenbügel, 1985). Tendence ran k hojení je dobrá. Schichtová (1985), Svobodník (1988) doporučují k anestezii ježků shodně Ketamin v dávce 20-40 mg/kg ž. hm. Svobodník (1988) doporučuje Hellabrunskou směs v dávce 0,2 ml/kg i. m. Green a Svobodník (1988) vedl u ježků narkózu v trvání 60-90 minut Pentobarbitalem podaným intraperitoneálně v dávce 40 mg/kg. živé hmotnosti.
FYZIOLOGICKÉ HODNOTY

(podle Isenbügela, 1987)
tělesná teplota 35 - 37oC
počet tepů 180 - 200/min.
počet dechů 40 - 50/min.
fyziologická hranice věku 8 - 10 let
hmotnost dospělých zvířat 1100 - 1400g
zubní vzorec 3 1 3 3
2 1 2 3

Hematologické údaje
Hematokrit 36 38,5%
Hemoglobin 12,0 13,2 g/100 ml
Erytrocyty 7,03 7,64.106/ul
Retikulocyty 8 14%
Trombocyty 230 430.103/ul
Leukocyty 6,3 9,6.103/ul
Neutrofilní granulocyty 1,6 2,8.103/ul
Eosinofilní granulocyty 0,36 2,4.103/ul
Basofilní granulocyty 0,096 0,45.103/ul
Monocyty 0 0,084.103/ul
Lymfocyty 3,72 6,14.I03/ul
Celková bílkovina v krev. séru 51 72 g/l
Močovina 13,3 15,0 mmol/l
Sodík 132 138 mmol/l
Draslík 3,6 5,1 mmol/l
Vápník 2,0 2,3 mmol/l
Fosfor anorganický 2 3,8 mmol/l


Péče o ježka v domácnosti, není-li možnost je předat do péče naší či jiné stanice.

Ježčí kojenci
Nikdy neodebírejte mláďata, která ještě vodí samice. Nejvhodnější je přikrmovat celou rodinu venku. Zvýší se tím naděje, že se podaří dosáhnout včas potřebné váhy, kterou potřebují na přezimovaní venku. Nejvhodnější je potrava uvedená u ježků 250 gr. váhy. Mohou to být ale i netučné a nekořeněné zbytky jídla. Ne mléko! Jsou ovšem případy, že matka uhyne. Tito osiřelí ježci často váží 30 - 50 gr., ale i tak je možno se pokusit o jejich záchranu. Je to práce časově náročná, mláďata se musí krmit každé tři hodiny a to i v noci. Musí být hlavně v teple.

Krmení
Dětská instantní mléčná rýžová kaše Milupa, nebo Ballú, která se koupí v každé lékárně. Upravuje se podle návodu, jen se musí více naředit, aby se dostala do kapátka, nebo stříkačky. K ředění je nejlépe použít slabý fenyklový čaj, mírně přislazený medem. Takto se mláďata krmí do váhy 100 gr. Tato kaše se podává dál, ale již bezmléčná a rozmixuje se do ní kousek masa z kočičí konzervy Whiskas.

Příjem mláděte
Při normálním podzimním počasí se ježci přijímají do péče počátkem října. Rozhodující je váha.
Říjen: v první polovině se přijímají ježci do váhy 200 gr. V druhé polovině do váhy 350 gr.
Listopad: od váhy 350 gr.
V tomto měsíci v přírodě váhu, která by mu stačila k přežití /650 - 700 gr./ již z časových důvodů a nedostatku potravy nezíská.

Ošetření mláděte
Ježka, kterého přinesete domů důkladně prohlédněte. Použijte rukavice. Zjistíte-li zevní poranění, ošetřete běžným způsobem. Pokud má klíšťata, odstraňte je pinzetou. Téměř všichni ježci mají blechy. Odblešení není nijak náročné a je zbytečné mít z nich obavy.

Velmi malé ježky, nebo ty, kteří jsou ve špatném tělesném stavu, nestříkejte! Podržte je nad nádobou s vodou a kartáčujte. Nenamáčejte je !
Postříkáme Arpalitem 1% nejdříve břicho /rukou chráníme ježkovi hlavu a oči/, jakmile se svine, ošetříme hřbet. Nyní jsou k dostání i jiné přípravky /Frontline/.

Ježek se váží jednou týdně, protože to je základní ukazatel jeho zdravotního stavu. Měl by přibývat 50 - 70 gramů týdně. Po zvážení nechte ježka proběhnout a přesvědčete se zrakem, nemá-li potíže s chůzí. Důvodem mohou být přerostlé drápky.

Důležité upozornění! Každý ježek, který je přijmut do domácí péče musí být ošetřen veterinárním lékařem, který mu dá lék proti vnitřním parazitům. Je to nutné pro jeho úspěšné přezimovaní.

Ubytování
Ježčí ubytovací prostor se musí skládat ze dvou částí: výběhu a v něm umístěné kryté ložnice.

Mláďata do 300 gr. potřebují teplotu, měřeno u země 19° C, těžším ježkům stačí 15° C.
Ježek je samotářské zvíře, potřebuje samostatný prostor. Tím nedochází ke stresovým situacím.

Potrava
Ježek je hmyzožravec. V jeho jídelníčku musí převládat masitá potrava. V zajetí se však nekrmí žížalami nebo šneky, obsahují často zárodky vnitřních parazitů. Tak jako při ubytování, tak i při podávání potravy rozhoduje váha ježka. Osvědčilo se podávání stravy, jaká se podává domácím kočkám či malým psům (masitá strava a granule).
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.


Uživatelský avatar
bourač
Příspěvky: 8513
Registrován: úte úno 28, 2012 2:00 am
Bydliště: Mácháč.

Re: Ježek

#9 Nový příspěvek od bourač »

kuwa Leo :friends: ježky mám rád, mám zahradu udržovanou jen symbolicky, takže tu nějakýho mám, občas v noci funí a dupe, děti se bojí a psi se můžou zbláznit. :smich:

myslím že takto dlouhý příspěvek má rozumnou velikost, né jako ten tvůj předposlední :vysmech:
Něco nejde? Je třeba tvrdit: "mě to nejde"
Vždy se najde někdo kdo to dokáže.

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Ježek

#10 Nový příspěvek od Leo »

Polepším se.. :) :)
Aspoň jsi poučený, co s ježourami na podzim, až je najdeš chudáky malé krčit se na zahradě.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
oco13
Příspěvky: 15666
Registrován: ned říj 20, 2013 5:56 pm
Bydliště: Nové Zámky

Re: Ježek

#11 Nový příspěvek od oco13 »

Včera podvečer som jedného prenášal, lebo Nela mu vystavila stopku v jeho ceste po našom dvore. :typek: Začínam mať dojem, že je to stále ten istý- keď sa mu nechce šlapať vlezie k nám na dvor a počká kým ho prenesiem. :D

Uživatelský avatar
imaginaro
Příspěvky: 4747
Registrován: čtv bře 24, 2011 1:43 am
Bydliště: olomoucko

Re: Ježek

#12 Nový příspěvek od imaginaro »

Takhle to vypadá letos u nás. Předloni jsme jednoho ježka vykrmovali a pak zimovali.

Obrázek
"NEMUSÍŠ VŠECHNO VĚDĚT,STAČÍ VĚDĚT KDE TO NAJDEŠ."
-můj dědeček-
https://imaginaro.rajce.idnes.cz/Kubotka/
můj záhon- www.imaginaro.rajce.idnes.cz/vyvyseny_zahon/

Uživatelský avatar
oco13
Příspěvky: 15666
Registrován: ned říj 20, 2013 5:56 pm
Bydliště: Nové Zámky

Re: Ježek

#13 Nový příspěvek od oco13 »

Paráda 8) 8) tak toto sme s gazdinou ešte naživo nevideli. :ejchuchu:

Uživatelský avatar
imaginaro
Příspěvky: 4747
Registrován: čtv bře 24, 2011 1:43 am
Bydliště: olomoucko

Re: Ježek

#14 Nový příspěvek od imaginaro »

Jsou venku pod plachtou u dřeva, chodíme kolem nich cca půl metru několikrát denně a i když je tak jednou za týden takhle kontroluju, tak je ježica nepřemístí. Dokonce se mi stalo že byla ješica vzhůru a dívala se na mě jak je kontroluju a taky neutekla, pokračovala v kojení. No a už jsem je i načapal jak v noci bloncají po zahradě.
"NEMUSÍŠ VŠECHNO VĚDĚT,STAČÍ VĚDĚT KDE TO NAJDEŠ."
-můj dědeček-
https://imaginaro.rajce.idnes.cz/Kubotka/
můj záhon- www.imaginaro.rajce.idnes.cz/vyvyseny_zahon/

Pavel
Příspěvky: 8260
Registrován: sob črc 07, 2007 12:56 pm
Bydliště: dobrovice u mb

Re: Ježek

#15 Nový příspěvek od Pavel »

ted sem mel u kocora na granulich tri jezky uz sou v bedne zejtra je odnesu do lesa mam pred barakem hlavni silnici a zacala kampan to by byl jejich konec

Odpovědět

Zpět na „Zvířata, chovatelství“