Včeličky

[Jan_2]

ohledne medu - stopove mozna ano, asi bude zalezet na velikosti molekul chemikalii, napriklad tezke kovy se ve velke mire nepodarilo prokazat v medu. Ona vcela funguje jako takovy filtr. Za coz zaplati zdravim.

[ota]

Ahoj, to Jan_2 tady je to jak který rok. Jeden rok je řepka za plotem tak 40 ha. A druhý rok je tak kilometr taky tolik množství. Tady u mě je výhoda, že oni mají v družstvu čističku na seťové obilí a jiné plodiny. Někdy zkoušejí cosi množit. Vloni to byla vykev. Nikdy jsem to tady neviděl. Ale to je věcička když se vydaří. Třeba 4 neděle to vydrželo v květu. Včelky měly hody. O tom nachovím jetelu jsem psal. Letos bohužel nebyl, protože se jim vloni moc nevyvedl. Ale pro včelky i tak to byl nášup. Slunečnice tu není, tu nemají. Kdysi ji měli vedlejší družstvo. A já ještě tuhle doufal, že bude jetel. Klasickej paličák ten mají taky kolik hekterů na semeno. Chodím večer s hafanem na procházku a jetel tak 15 max 20 cm vysokej. Palic na něm mrtě. No a včera jdeme a jetel uschlej jako prase. Nemá vodu, tak přez víkend odešel. Kluci už nadávají nepůjde to kloudně kombajnem sekat. Je to jak piďi jetel. Takže je jetel fuč. No a medovice nebude, není pro ní příhodnej čas.
V sobotu jsem u včelek byl. Mají hodně v plodišti nanošíno.Jak pyl, tak i sladinu. Sem tam to skáplo, tedy zčerstva. No a je to na ůkor místa pro matku. Všuce je to tak nějak stejné ve všech úlech. Udělal jsem 4 a musel od toho jít. Včely slídily jako prase a bylo zbytečné je ještě dráždit. Tak ty pátý jsem nechal a prohlídnul je v neděli. To bylo zase jako beránci. Vůbec nic, nevyletovaly bokem nic. No jestli v tu sobotu bylo nějak počasí na ně, kdo ví. Přitom jsem si povídal, počasí k tomu a hlele nebyla to pravda.
No jsme tady asi 420 m nad mořem a sem tam tu mají i v pozdním létě co nosyt. Ale u mě hrozně záleží na tom, jakou skladbu osiva tu zd mají. Na tom já i včelky těží. Jak jsem tuhle psal, kvetla tu pšenice. Je to zase nějakej novější druh. Jindy jsem si toho nevšmnul, že by to tak hodně kvetlo. Oni měli letos taky parádní ůrodu, jak řepky, tak obilí. Některé odrůdy dávaly rekordní výnosy.
To vlada34 ono je to jak kdo a jak kde. Jsou tu sokromní zemědělci, kteří nalejou do půdy co kde najdou. Je jim to jedno. Jeden stříkal řepku v poledne v květu proti broukům a je mu to šumák, jestli masakruje s tím i včely. Když mu říkám, když ti to včelky opylují, budeš toho mít 1x tolik. No ale co ti brouci, zase mu tu nadůrodu sežerou. Tak to tam valí co to dá. Oni o tom všichni píšou, mluví, hovadinský hlášení posílají v emailech a pak to tam naserou co to jde. Nikdo nemá odvahu zakázat ty neřádský postřiky. No co by ty chemičky pak valili? Dokud jednoduše nazakážou výrobu těch sajrajtů, tak to tam bude každej valit co to snese.
Z jara mi přišlo od okolních družstev a zemědělců emaly. Bylo v nich napsáno: oznamujeme vám, že od března do listopadu budeme stříkat plodiny postřikem v okolí vašeho pozemku kde máte včely. S pozdravem a přáním pěkného dne agrofirmy a zemědělci. Oni si udělají fajfku a mě upozornili a co nalejou do postřikovače je jen jejich věc. Oni mě přeci upozornili no ne?
Jo jak píšeš, viděl jsem nějakej dokument v telce z Rakouska. Tam sledují chovy a mají spousty závěrů už. Ano včela je jak filtr. Zachytí většinu ,,špatnejch" věcí které nepřijdou do medu. Ale doplácí na to. Umírají plné látek které jim člověk dává. Projevuje se to i v plodu. Některé látky jsou už i při vývoji nového plodu. Oni tam přesouvají včelstva do horských oblastí, nebo méně intenzivně zemědělsky využívaných oblastí a nebo hodně do měst. Jednou kdesi říkali, že je to nová móda mít včely ve městě. Ale oni tam o tom mluvili, že centra měst jsou pro včely dosti příznivá. Za jedno odpadá chemie, často do center nesmí ani auta, tedy bez smogu na květech. No a snůška celoročně z parků, stromů, kytek. To jen co jsem vysledoval v tom dokumentu, celkem pěkně byl udělanej.

[vlada34]

Já to nemyslel nějak špatně bez včelek by jsme byli v řiti to víme všichni A ono nevíš co v čem zbaštíš hlavně že nám chutná

[gregor811]

Mením aj teraz matku za mladú a začal som to praktizovať tak, že starú matku zatvorím do klietky ku včelám a nechám tam týždeň. Potom starú vyberiem a na jej miesto dám novú matku a otvor prelepím medzistienkou. Včely matku vyslobodia a príjmu. Tým chcem dosiahnuť to, že včely pri starej matke nenasekajú matečníkov a tým pádom sú nútené novú matku prijať. Má s tým niekto skúsenosti. Ja som to urobil 1x pred dvoma týždňami a v pohode.

[brigadnik]

dneska při kontrole letošních oddělků jsem v jednom našel zakladený matečník, může to být počasím? Kontroloval jsem pouze druhej nástavek, v sobotu mrknu ještě do spodního

[gregor811]

Vymenil som opätovne matku spôsobom ako som popísal vyššie, len som skrátil dobu uzavretia starej matky na štyri dni, potom som vymenil v klietke starú za mladú, pričom novú matku som ponechal ešte jeden deň uzavretú. Po dni som skontroloval či nie sú niekde nasadené matečníky, neboli a správanie včiel k novej matke bolo vľúdne. Tak som matku v klietke prelepil medzistienkou, prederavil a vložil do uličky. Dnes som urobil kontrolu, nová matka bola oslobodená, prijatá a kladie.
https://photos.app.goo.gl/4uwsSanCEti68iAj6

[brigadnik]

Zpozoroval jsem u nejsilnějšího oddělku náhlej úbytek včel na česně. Chodím pozorovat každý den, nezaregistroval jsem žádný boje, nic podezřelýho. I v podmetu byl o hodně slabší provoz, než v ostatních dvou oddělcích. začal jsem krmit začátkem srpna, zatím dostali asi 8kg cukru. Předtím jsem podněcoval. Když jim dám večer 4 litry roztoku do stropního krmítka, druhý den večer je prázdno. Dnes, jakmile vylezlo slunce jsem se šel podívat dovnitř. Jednak jsem dal plodový rámky k sobě, protože jsem je zkoušel v červenci prozebrovat s mezistěnami a zásobami, ale hlavně se mi zdá, že je úl plnej nezavíčkovaných zásob a matka nemá skoro ani kam klást. Ve spodním nástavku byly čtyři rámky s plodem, v horním dva. Neměl bych s tím krmením trochu brzdit? Co mohlo způsobit úbytek včel? Je možný, že se třeba při těch vedrech něco vyrojilo? Nic jsem ale nezaregistroval.

díky

[gregor811]

Staré včely vypadli a mladých je čoraz menej, ale už sa rodí dlhoveká generácia. Dôležité je, aby neboli v uľoch trúdy. Čím menej plodu a viac zásob, tým viac sa rodí dlhovekých včiel. Včely si to vedia regulovať. Je zbytočné v tomto období len podnecovať a mať veľa krátkovekých včiel, ktoré sa nedožijú jari. Kŕm tak, aby 15.9. už plodu nebolo, resp. bolo minimálne.

[brigadnik]

podněcoval jsem v červenci, teď jsem začal krmit. Takže krmit dál, o místo pro kladení se nemusím bát? O tom, že ubývá starých včel a začínají se rodit dlouhověký vím, ale tenhle úbytek je z ničeho nic a další dva oddělky vedle se takhle neprojevují, tam je jich na česně pořád hodně.

[Jan_2]

O tom, že ubývá starých včel a začínají se rodit dlouhověký vím

To ze o necem nekdo vi, neznamena, ze je to pravda. Ve zkratce, o dlouhovekosti nerozhoduje to, kdy se vcela narodi, ale za jakych podminek.
Ty, kterym se rika dlouhoveke se vetsinou narodily kolem kveten-srpen a jedna se hlavne o vyzivu a to, jestli krmily plod. Tedy ve zkratce dlouhoveka vcela je ta, co byla kvalitne zivena a nekrmila plod. Ta se dozije bez potizi 12 mesicu i vic, pokud ji neco nesni / nezabije. A asi pude i o genetiku, nektere linie vcel maji vic dlouhovekych vcel.

Ohledne mizeni vcel, typoval bych to na nosemu, az do letoska jsem s tim mel taky problem, projevuje se to tak, ze kolem ulu lezou vcely s velkyma zadkama a nemuzou letat (pozor, nekdy takhle vypada i varoaza v poslednim stadiu s virem paralyzy). Protoze je u nas pouzivani antibiotik zakazano, zkusil jsem letos macerat z pelynku cernobilu, v 80% alkoholu a nerad bych to zakrikul, ale zatim spokojenost. Podaval jsem to asi 2 -4 dilky male strikacky na 1,5 l cukru s vodou a vypada to zatim dobre.

Ale takhle na dalku radit je tezky. Ale ta nosema ceranae si myslim je uz rozsirena dost, aby to mohlo byt tim. Prvni znamka je, ze i celkem silny vcely neberou roztok z krmitka.

[Jan_2]

Mením aj teraz matku za mladú a začal som to praktizovať tak, že starú matku zatvorím do klietky ku včelám a nechám tam týždeň. Potom starú vyberiem a na jej miesto dám novú matku a otvor prelepím medzistienkou. Včely matku vyslobodia a príjmu. Tým chcem dosiahnuť to, že včely pri starej matke nenasekajú matečníkov a tým pádom sú nútené novú matku prijať. Má s tým niekto skúsenosti. Ja som to urobil 1x pred dvoma týždňami a v pohode.

Pozor, nekdy vcely narazi matecniky i takhle pri matce v klicce. Pokud by si vydrzel jeste cca 14 -16 dni, aby se vylihly vsechny vcely a pak zafumigoval, nebo pouzil kyselinu, tak se zasadne zbavis varroa a i pokud si neco jeste natahaji, uz je to nezlikviduje.

[brigadnik]

O tom, že ubývá starých včel a začínají se rodit dlouhověký vím

To ze o necem nekdo vi, neznamena, ze je to pravda. Ve zkratce, o dlouhovekosti nerozhoduje to, kdy se vcela narodi, ale za jakych podminek.
Ty, kterym se rika dlouhoveke se vetsinou narodily kolem kveten-srpen a jedna se hlavne o vyzivu a to, jestli krmily plod. Tedy ve zkratce dlouhoveka vcela je ta, co byla kvalitne zivena a nekrmila plod. Ta se dozije bez potizi 12 mesicu i vic, pokud ji neco nesni / nezabije. A asi pude i o genetiku, nektere linie vcel maji vic dlouhovekych vcel.

Ohledne mizeni vcel, typoval bych to na nosemu, az do letoska jsem s tim mel taky problem, projevuje se to tak, ze kolem ulu lezou vcely s velkyma zadkama a nemuzou letat (pozor, nekdy takhle vypada i varoaza v poslednim stadiu s virem paralyzy). Protoze je u nas pouzivani antibiotik zakazano, zkusil jsem letos macerat z pelynku cernobilu, v 80% alkoholu a nerad bych to zakrikul, ale zatim spokojenost. Podaval jsem to asi 2 -4 dilky male strikacky na 1,5 l cukru s vodou a vypada to zatim dobre.

Ale takhle na dalku radit je tezky. Ale ta nosema ceranae si myslim je uz rozsirena dost, aby to mohlo byt tim. Prvni znamka je, ze i celkem silny vcely neberou roztok z krmitka.

Z krmítka berou dobře, mám stropní a 5 litrů za necelý dva dny

[ota]

Tak jsem to dneska vytočil. Poslední letošní medobraní. Včelky v naprostém klídku. Ani si mě nevšímaly. Parádně se to dělalo. Šel jsem v 8 hodin a v 12:30 jsme měli hotovo. A to ještě manželka byla v práci než přišla udělali jsme dvoje včelky. Tak jsme to dělali s dědou a babičkou po začátku. Já pak když přišla manželka z práce byl jen ve včelách a už to šlo rychleji.
Odhadem asi 7 kg od každejch. Ono je to průměr, asi jedny měly o něco míň, ale beru to průměrem. Ostatní včelstva jsou tak nějak na stejné úrovni. Zrovna jsem dal léčivo ty balsoví destičky, myslím si, že je to k prdu, protože ty destičky dřív byly nacucaný tou kyselinou a teď mi to pošlou v igeliťáku zabalený a uplně je to nasucho. Tak nevím. Sundal jsem všechny už do dvou nástavků na zimní sezení a dal do strůpku krmítka na flašky. Před chvílí než se setmělo, dostaly všechny roztok cukru. Každý tu hábly plnou. Zatím jsem koupil jen 50 kg krystalu měli ho v akci a víc mi nechtěl u pokladny nechat. Dal jsem to na tři nákupy. Povídám, já ty letáky nečtu a nevím že si můžu na osobu vzít jen určité množství.
Jinak pěkně zakladeno třeba i 8 rámečků. Protože měly zásobu nahoře. A mám všechno mladý matky. Tak to jede. Vytočený rámečky šly navečer do skříně rovnou. Zítra zasýřit. Jeden rámeček při vytáčení prasknul na loučce, tak jsem vzal druhej s pylem a rovnou do slunečního tavidla. Už jsou vytavený. Ještě to pěkně taví. Takže to v týdnu přeberu a co je špatný, tak vytavím.
Jo med má tak specifickou chuť, vůbec nevíme k čemu to přirovnat. Má určité aroma, asi z nějaké rostliny. Zkoušel jsem ho různě šmakovat a nevím k čemu to přirovnat. Ještě jsem takovou příchuť nikdy neměl.
Takže já už taky krmím, A dal jsem lapáky na vosy. Těch je mrtě. Přidělal jsem sklenice a dojel za ves na ty hrušky ty prdlavky jak jim říkáme. Kurva těch tam je! Ty by byly na hruškovici! Ale jsem jich natrhal asi 50 a hned doma pokrájel do sklenic do lapačů na vosy a odnesl do včelníku a rozmístil. Než jsem je tam dal, v některejch už hučely vosy.

[Jan_2]

ty desticky se menujou gabon, pac se delaj z dyhy gabonu (nebo aspon driv). A napoustej se podle toho, pokud pyretroydama, tak v Mavriku. Nebo Taktiku. Ja bych to nerad zakriknul, ale letos tady varroa neni.

[indza]

Jo med má tak specifickou chuť, vůbec nevíme k čemu to přirovnat. Má určité aroma, asi z nějaké rostliny. Zkoušel jsem ho různě šmakovat a nevím k čemu to přirovnat. Ještě jsem takovou příchuť nikdy neměl.

A jakou má ten med barvu? Táta má z posledního vytáčení (cca 2 týdny zpět) med barvy do červena a chuť je taky "mimo normu", hodně specifická. No a po konzultaci zjistil, že není jediný a že se nejspíš jedná o med z třešní - včely prostě místo medovice nosili sladkou šťávu z přezrálých třešní.