Mladý už nejsu a musím uznat že za ty roky jsem trochu dospěl a trošku dostal rozum. Včera jsme to vzpomínali s kolegou, co jsme se za mlada navyváděli za hovadiny. Kolikrát kdyby mne viděl v práci bezpečák, tak mne na hodinu vyrazí.
Ležel na 13ti patrovém paneláku na střeše na trámu od fasádní lavky, nad volným prostorem, přehazoval lana, kolega mne držel za nohy kdybych náhodou měl spadnout, rozhodně by mne udržel.
S tím ujetím. Kolega nakládal bagrem 148 a jak trochu pretláčel hlínu v korbě, tak jak na všech 148 brzdila ruční brzda, tak Tatra na jedničku chytla a davaj proti chalupě. Řidič stal někde kousek bokem a kafral s ostatníma, tak kolega nemeškal a ďafl ju za čelo. Udržel ju, ale odnesli to čelo a sloupek. Řidič skákal jak opičák. Ale tak neměl zajištěné vozidlo proti samovolnému pohybu a vzdálil se z místa řidiče.
A ještě jedna příhoda, ale tu znám jen z vyprávění. Kopali u nás na kopci kámen na cestu co dělali pod dědinou a taky, ujela jim 148. Samozřejmě kopec jak kráva a dávají dolů do dědiny. A přímo do chalupy. Tetka co tam bývala měla štěstí že byla zrovna ve chlévě. Tatru měla v kuchyni a ložnici. Když jsem byl ogara, vždycky jsem přemýšlel, proč cihlový barák má část zdiva z tvárnic. Až po letech, kdy jsem se tuto příhodu dozvěděl, mi to bylo jasné a je pravda že ta nová vyzdívka kopírovala siluetu Tatry 148...