Doprava obilního šrotu z budovy do budovy

[eli]

Poznámka o výbušnosti prachu je relevantní a pravdivá. Dělali jsme jen zkoušku. V případě skutečné instalace by byly použity trubky kovové.
V začátcích, v devadesátých letech jsem šrotoval i míchal v přípravně stáje, kam se každý den naváželo obilí ručně kolečkem. Malý šrotovník se vešel, ale velký bohužel nejde, i vzdálenost od skladu obilí a překážka v cestě je moc velká na nějaký dopravník.
I stáje jsou všemi vnitřními rozměry určené pro manipulaci kolečko, vidle, vědro. Stáří sto a více let, uvnitř dokonce i schody. Jediné místo je uprostřed stáje pro menší zásobník na krmivo, který by se průběžně doplňoval, jen místo ručně z pytlů a podobně, nějak moderněji bez námahy, bez deště, bláta, sněhu a podobně. Prostě si maximálně ulehčit neproduktivní a někdy i velmi obtěžující činnosti. Bývalé JZD postavilo vedle stáje silo a ZZN vozilo krmné směsi a jen část se šrotovala a převážela ručně. Shnilé silo vyvrátil vítr a dali jej do hutí a pokračovali opět ručně. Kolečko, pytle, rudlík. Propršené stropy podepřené klacky, v oknech natlučené igelity, shnilé hrazení uvázané všude dráty, bez vody, elektřiny, propadlé cihlové podlahy, místo dveří drátěnky z plotu. Takto jsem to převzal a postupně opravil.

Trochu zlepšit pracovní podmínky nejen pro mne, ale hlavně pro případný záskok. Nakrmit, poklidit mi může každý, ale připravovat složitě krmení, přepravovat jej už nikoli. Jednoduše otočit vypínačem, uvolnit klapku a obilí samo padá z půdy a mele se přes cyklon do zásobníku. Otočit druhým vypínačem a šrot putuje do zásobníku stáje bez nějakých koleček, rudlíků a pytlů. Budu mít dvojnásobek zvířat všech kategorií a ročně to bude zhruba 60t obilovin plus nějaké zelené, seno, sláma. Není to mnoho, týdně průměrně tuna. Pro mladého a zdravého člověka sranda, ten vyběhne schody a nepřemýšlí o nich, kdežto někdo s dvěma holemi již sakra kouká kudy půjde. Tím nechci říct, že již mám dvě hole, ale stát se to najednou může. Zvíře není stroj, který se dá na čas vypnout jako většina strojů a jít domů.
Dosud síly byly, ale ubývají a je potřeba s nimi šetřit. Nemládneme a na to je nutno myslet a připravit se dokud to jde.

[jean]

Porozmýšľaj nad niečím podobným, je to široké ako táčky, ale chodí to samo. Robí sa to aj elektrické. https://priemyselnytovar.sk/motorove-fu ... OsQAvD_BwE

[Dáva]

Mě furt není jasný, po stáji do žlabu se to rozváží/ bude rozvážet stejně kolečkem nebo se pletu?

[vašek]

Řešíte tady věc která je dávno vyřešená.
Nainstaluj si řetězový dopravník AGRIMAT 60 a nakrmíš s rukama v kapsách

[eli]

Dosavadní praxe je šrotování obilí atd. do pytlů a jejich ruční převoz do stáje. Vysejpání do zásobníků a ruční míchání a nasejpání do koryt a samokrmítek.
Ve stáji problém s vědrem není, ale přeprava přes dvůr v pytlích je nedobrá. Vysejpání z pytlů rovněž. Déšť, sníh, mráz, bláto, hrbatý dvůr. Tuhle část ruční práce bych potřeboval do budoucna zcela odstranit, nebo výrazně ulehčit tak, aby ji zvládl kdokoliv. Spirálový dopravník 50m mi spočetla firma na více než 200 000. To je naprosto nereálné. Nějaký motorový ruční přepravník mě také napadl, vyzkoušel elektrické kolečko. Ale tu podstatu celkově neřeší, jen místo vysypání pytle až ve stáji se vysype napřed do korby a poté do zásobníku.

[jean]

lenže na to presýpanie na mieste už vieš použiť rel. lacnú mechanizáciu - ja by som použil 2x odsávanie k drevostrojom, akurát by som použil antistatickú hadicu (predáva sa to). Potom je to už takmer bez fyzickej práce.

[eli]

Řetězový dopravník samozřejmě také znám, ale zatím jsem na něj nikde z druhé ruky nenarazil. Je takové rčení "za peníze v Praze dům". A zrovna u zvířat jich zatím mnoho nezbývalo. Je to otázka ceny a návratnosti. A tohle by byla investice spíše do zlepšení pracovních podmínek obsluhy, která ekonomický efekt v tomto případě valný mít nebude.
Bylo potřeba dostat rychle každoročně pár fůr obilovin z pole na suchou půdu místo skladování na zemi, tak se pořídil výkonný zrnomet. Použitý, za několik tisícovek, přidal dobrý rozběh a kousek nového kabelu. To je investice, která na léta nezatíží. Nový by stál hnedle ke 100k a ekonomický efekt navíc v tomto případě žádný. Proto hledám alternativní řešení již vyřešeného.

[fikejz]

A jak jsou na tom půdy / patra nad stájemi? Nešlo by uskladnit zrní tam, tam jej i šrotovat a šrot pak pouštět gravitací dolů do stáje?

[eli]

Půdy stájí jsou v katastrofálním stavu, protože léta zatékalo. Uhnilé konce stropních trámů rozvalili obvodové zdivo, které se muselo opravit a objekt příčně postahovat ocelí. Měnili jsme některé krokve, vazné trámy, částečně pozednice i laťování. Podlaha dřevěná schopna opatrné pochůzky. Navíc konstrukce nebyla dimenzována na skladování. Je tam sláma, plevy a částečně původní škvára jako zateplení, navíc krov je velmi nízký.

Zato přilehlá stodola má poválečnou vestavěnou dvoupatrovou mohutnou trámovou konstrukci, kde se skladovalo až 200t obilovin a šrotovalo pro celé družstvo. Před vydáváním techniku družstvo odvezlo. Zbyly jen otvory v půdách. Na ně se hodlám opět napojit se zrnometem a novým velkým šrotovníkem (NDR) pro něž mám pořád rezervovaných 63A jištění.
Teprve se bude vše instalovat na své místo, takže je možnost přizpůsobení. Navrhovaný systém potrubní přepravy ať řetězem, či spirálou je asi nejelegantnější, ale ekonomicky zcela nereálný. Jako dobrá varianta se jeví šrotovat přímo do zásobníku na traktoru, pro který je uvnitř dostatek místa, ten převážet a z něj vývěvou do zásobníků ve stáji. Odsavačů je na trhu celkem dost a vzdálenost pro odsávání je několik metrů. Že mne to dosud nenapadlo. Teď najít nějaký dostatečně výkonný.

[fikejz]

A ty stáje nemají klenby? Nebo jak tam jsou řešený stropy? Nad stájemi, či chlévy se dříve (míněno cca do druhé války) dřevěné stropy moc nedělaly. Trámy byly až jako nosné konstrukce podlah nad klenbou.

[eli]

Jedna asi 40 metrová stáj stavěná pro prasata měla klasický dřevěný rákosový strop se záklopem. Stropní trámy byly podepřeny prostředkem stáje dubovými trámky, které sloužily zároveň jako součást hrazení. Po sto letech vše okousané, uhnilé, stropem bylo vidět až nebe. Při opravě jsme většinu sloupků vyměnili za železné a cihlové hrazení za trubkové. Ale stropní konstrukce je dosti slabá a dřevo nestojí za nic. Obvodové cihelné zdivo 45cm bylo hodně narušené a vyvalené do boku od uhnilých krovů. Opravilo se, ale nějaké zátěže i vibrace nepřichází do úvahy. Tak ještě seno, sláma, ale nic víc.
Druhá mnohem starší, souběžně stojící je kamenná, klenbový strop a dřevěná podlaha nad ním. Letité zatékání poškodilo dřevo i klenby, které částečně spadly a musely se znovu vyzdít. Takže ani jeden strop neumožňuje skladování většího množství, bohužel.

[fikejz]

Tak to je masakr, jak to soudruzi "zušlechtili"! Nechat stavení chátrat až spadnou klenby to už chce pořádnou dávku (nevím jak to napsat slušně). Tak ať se ti daří to dávat postupně do kupy.

[eli]

A to jsem zapomněl napsat, že mezi tím vším "pořádkem" se do posledního dne před předáním chovala zvířata. Hnůj byl ještě "teplý". A přilehlý velký dům neměl okna, dveře, podlahy, instalace a částečně ani krytinu, zato slámy na celou zimu. Takže poznat rozdíl, co je pro dobytek a co pro lidi, šlo jen podle hnoje ve stájích.