Pěstování hub

Moderátoři: rezis, Leo

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Roman
Příspěvky: 4463
Registrován: stř črc 04, 2007 6:20 pm
Bydliště: Prostějovsko
Kontaktovat uživatele:

Pěstování hub

#1 Nový příspěvek od Roman »

Jelikož sem se dal na pěstování hlívy ústřičné v domácích pomínkách na osobní spotřebu a v sekci prodám se objevil kolega co ji i prodává, tak mě napadlo založit téma o pěstování hub, ať už zmiňované hlívy ústřičné, hlívy miskovité, žampionů, ši-take a jiných hub, kde by se dalo podiskutovat o metodách, chybách, postupu při pěstování.
http://www.traktorista.estranky.cz
Zetor 5718
domádo new holland TCE 45 r.v. 2009
motorobot PF 61 r.v. 1957
kultivátor MS 06 r.v. 1995

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#2 Nový příspěvek od Leo »

Nějaké info:

Hlíva ústřičná je houba, kterou můžete s minimálními náklady pěstovat i doma. Samotné pěstování není nikterak obtížné, ale pro hojnou úrodu je důležité dodržovat několik postupů.

Hlíva ústřičná je pěstovaná především pro své léčivé účinky. Po staletí je používána tradiční čínskou a japonskou medicínou k přípravě léčivých tinktur, mastí a suchých přípravků. Příznivě působí na hladinu cholesterolu v krvi, léčí rakovinu, zpomaluje stárnutí…

V přírodě se vyskytuje v mírném či subtropickém pásmu na odumřelém či živém dřevě listnatých stromů. Především se jedná o vrbu, břízu, topol, buk, lípu, z ovocných dřevin např. ořešák a jabloň.

V domácích podmínkách je pěstována i na slámně a to v polyetylenových pytlích, které je důležité ochránit před slimáky například zavěšením ve skleníku. Jakmile se slimáci jednou dostanou do pytle, nakladou vajíčka a je prakticky nemožné je odtud dostat. Úroda hlívy vezme za své.

K pěstování hlívy ústřičné je potřeba sadba a materiál z kterého bude čerpat živiny.

Jak obstarat sadbu?

Sadbu je možné získat zadarmo přímo v přírodě a to tak, že se z lesa přinese část napadeného dřeva, které obsahuje podhoubí, kterým pak následně nakazí dřevo listnatých stromů či sláma (http://www.i-hlivaustricna.cz/rady-pro-pestovani).

Pokud si nejste jisti jestli hlívu v lese poznáte, či snad nevíte kde roste, je možné zakoupit sadbu hlívy ústřičné ve specializovaných obchodech. Pokud jste chytří, sadbu zakoupíte pouze jednou a pak si již vytváříte vlastní.

Např. takto: “Zrnková sadba v obchodech je podhoubím prorostlé obilí (http://supertrupik.wz.cz/sadba_jedlych_hub.htm). Koupenou sadbou hlívy ústřičné se naočkuje pytel se slámou, která bude obsahovat zrnka uvařeného obilí. (viz Jak ji zasadit?) Jakmile podhoubí proroste pytel se slámou a zrním, je možné část pytle použít na plození (viz A kam ji umístit?) a část na očkování dalších pytlů…”

Na čem se dá pěstovat?

Jak již bylo zmíněno Hlíva ústřičná roste na špalcích listnatého dřeva či slámě. Hlíva pěstovaná na slámě roste rychleji, ne však tak dlouhodobě jak na dřevě.

Jak ji zasadit?

Do slámy:

Polyetylenový pytel se naplní řezanou slámou a sláma se spaří vařící vodou. Navrchu se pytel zaváže. Druhý den se odstřihnou dolní rohy pytle a nechá se voda vytéct. Sláma, která bude nejspíše ještě teplá, se vydělá z pytle například na igelitovou fólii. A po vrstvách se vkládá zpět do pytle s tím, že se prokládá sadbou. V pytli se udělají hřebíkem malé otvory. Pytel se umístí do tmavého místa s pokojovou teplotou např. do sklepa ke kotlu a nechá se 2-3 týdny prorůst, vše záleží na teplotě, kvalitě a množství sadby, vlhkosti a kvalitě slámy. Pytel je možné sem tam zalít. Po prorostení se v něm prořízne několik křížků, protože hlíva nedokáže prorazit pytel, a umístí se na stanoviště.

Do dřeva:

Hlívu lze výhodné použít na zlikvidování pařezů po ovocných stromech. Z pařezu se odřízne vrch v šířce cca 2cm, pařez se navrtá, do děr se dá sadba a vršek se zpět přibije hřebíky.

Je možné očkovat i špalky o různých velikostech (nejčastěji v šířce kolem 20cm a délce do 1m), které se pak umístí ve fázi prorůstání do igelitových pytů, aby se zajistila potřebná vzdušná vlhkost k tvorbě podhloubí, a umístí se na teplé místo. Špalek pravidelně zaléváme. Po prorostení se umístí na stanoviště.

Důležité je aby pařezy i špalky byli čerstvé – v zataženém vyschlém dřevě nemá šanci hlíva prorůst.

A kam umístit?

Aby hlíva ústřičná rodila musí nastat “podzimní podmínky”. Naočkované pytle se slámou je nejlépe umístit na chladné a světlé místo s dostatkem vzdušné vlhkosti. Sláma se dle potřeby zalévá.

Špalky se dřevem je možné částečně zakopat a to z toho důvodu, aby měla houba stálý přísun vlhkosti.

Někteří houbaři, aby se nepřipravili o potěšení se sběru hub a mohli plnými koši šokovat okolí, umisťují naočkované dřevo zpět do volné přírody na tajná místa o kterých vědí pouze oni.

Úroda se sklízí vylupováním celých trsů.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#3 Nový příspěvek od Leo »

Návod na pěstování hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná je dřevokazná houba, rostoucí na lignocelulózových materiálech, zemědělských i průmyslových odpadech. Jedním z vhodných živých substrátů je dřevo, př. Piliny ze dřeva listnatých stromů, nejlépe topolu, buku, ořechu. Nevhodné je dřevo již vyschlé, nebo osídlené jinými houbami. Pro pěstování na špalcích řežeme kmeny a větve silnější než 15cm, na špalky dlouhé asi 30 cm. Očkujeme tak, že rozdrobenou sadbu vtíráme mezi rukou na řezné plochy dřeva. Jednotlivé špalky pak ukládáme na sebe do připravených čistých polyethylenových pytlů. Při očkování zachováváme čistotu. Horní zaočkovanou plochu této sestavy přikryjeme folií a pytel volně zavážeme. Výhodné je připravit kultůru na jaře a nechat pytle prorůstat přes léto v místnosti, pod přístřeškem, nebo venku pod vrstvou materiálu zabraňujícího přehřátí pytlů sluncem. Na podzim osazujeme špalky venku tak, že 2/3 špalku zapustíme do země na zastíněném místě, chráněném před vysycháním. V době sucha půdu okolo špalků občas zvlhčíme. Špalky plodí převážně na podzim po dobu 3-5ti let.Celková sklizeň plodnic dosahuje 10-20 hmotnosti použitého dřeva.

Pomocí hlívy také můžeme rozkládat pařezy a hmotu kořenů v půdě. Očkujeme nanesením sadby na povrch pařezu nedávno zkáceného stromu, př. i do vrtaných děr a na plošky odseknutého dřeva na odhrnutých kořenech. Potom pařez překryjeme fólií a zahážeme 10cm silnou vrstvou zeminy. Fólii odkrýváme v měsíci říjnu.
Kromě dřeva je možné využívat například slámu obilovin, luskovin, kukuřičná vřetena a další. Nejlépe přijímají vodu (požadavek 80%) substráty nadrcené nebo nařezané. Slámu ošetřujeme prolitím horkou vodou nebo propařením například v pařáku na paření brambor. Délka doby propařování závisí na dosažené teplotě. Při 100°C stačí 1-2 hodiny, při 70°C 12 hodin a při 55°C 72-96 hodin. Ošetřený substrát očkujeme až po ochlazení pod 30°C. Rozdrobenou sadbu vmícháme do substrátu očkujeme v poměru asi 3% z hmotnosti vlhkého substrátu. Osázený substrát naplníme do polyethylenových pytlů, které zavážeme a spodní rožky pytlů ustřihneme. Optimální je, prorůstání pytle v teplotě prostředí nad 20°C. Přitom sledujeme teploměrem teplotu v pytlích. Nesmíme připustit její zvýšení nad 30°C . Asi po 4 týdnech, když už substrát prorostl bílým myceliem, pytel na několika místech měsíčkovitě nařízneme.
Tvorba plodnic začíná potom asi za 10 až 14 dní, nejlépe při teplotě vzduchu okolo 15°C, vysoké vzdušné vlhkosti a stálém, mírném větrání.
Hlíva potřebuje alespoň mírné osvětlení, intenzivní světlo nevadí, přímé sluneční záření však vysušuje substrát i plodnice. Sklízí se obvykle ve třech sklizňových vlnách s odstupem asi dvou týdnů.
Sadbu skladujeme až 8 týdnů při teplotě +2C, ale jen dva až tři týdny při pokojové teplotě. Výskyt zbarvené kondenzní vody na povrchu sadby není nedostatkem při použití sadby.

Upozornění: V uzavřených místnostech, kde plodí hlíva se vyskytují ve větším množství spóry ( zejména při vyšších teplotách, nižší vlhkosti vzduchu, slabém větrání a opožděném sběru zralých plodnic), které mohou vyvolávat potíže dýchání u alergiků.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#4 Nový příspěvek od Leo »

Naposledy upravil(a) Leo dne úte led 04, 2011 7:03 pm, celkem upraveno 7 x.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Roman
Příspěvky: 4463
Registrován: stř črc 04, 2007 6:20 pm
Bydliště: Prostějovsko
Kontaktovat uživatele:

Re: Pěstování hub

#5 Nový příspěvek od Roman »

Leo ty ses rozjel s popisováním. Taky pěstuješ?
http://www.traktorista.estranky.cz
Zetor 5718
domádo new holland TCE 45 r.v. 2009
motorobot PF 61 r.v. 1957
kultivátor MS 06 r.v. 1995

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#6 Nový příspěvek od Leo »

Doma to máme několik roků. Děláme to jen pro sebe, co zbyde, rozdáme. Co mám zkušenost, někomu ta hlíva roste v pohodě sama, někomu se to nedaří. Chce to zkoušet a sbírat zkušenosti s pěstováním hlívy.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Roman
Příspěvky: 4463
Registrován: stř črc 04, 2007 6:20 pm
Bydliště: Prostějovsko
Kontaktovat uživatele:

Re: Pěstování hub

#7 Nový příspěvek od Roman »

Já začal je to tři leta zpátky na slámu, pak se experimentovalo misto slámy piliny, štěpky, ale z teho nic nebylo, protože se objevila zelená pliseň. Poslední dobou si jednou za čas koupim 15kg pytel od kolegy z Biskupic a mám klid. Máš nejaky fotky ůrodičky?
http://www.traktorista.estranky.cz
Zetor 5718
domádo new holland TCE 45 r.v. 2009
motorobot PF 61 r.v. 1957
kultivátor MS 06 r.v. 1995

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#8 Nový příspěvek od Leo »

Fotky nemám, u nás se to rychle sežere. Ale někdy to byli pěkné kousky.
Tu slámu si pořádně spařil? To je vlastně dezinfekce té slámy, aby tam pak nebyli různé choroby. Tata dělal léta kotelníka, tak to spařil v kotelně v páře a pak to s chlapama pěstovali v kotelně a brali si jí domů.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Uživatelský avatar
Roman
Příspěvky: 4463
Registrován: stř črc 04, 2007 6:20 pm
Bydliště: Prostějovsko
Kontaktovat uživatele:

Re: Pěstování hub

#9 Nový příspěvek od Roman »

Já si vždycky uvařil vodu v kotlu, do plastové bečky nandal otypku slámy, zalil, zadekloval a nechal pařit 24 hodin. Slámu sem neřezal, nebylo čim.
http://www.traktorista.estranky.cz
Zetor 5718
domádo new holland TCE 45 r.v. 2009
motorobot PF 61 r.v. 1957
kultivátor MS 06 r.v. 1995

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#10 Nový příspěvek od Leo »

Tata dřív spařil celý malý balík slámy, ale pak vzal do igelitového pytle slámu navolno. Taky jsme to neřezali.
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Wyky
Příspěvky: 1998
Registrován: úte říj 27, 2009 12:59 pm
Bydliště: Písecko

Re: Pěstování hub

#11 Nový příspěvek od Wyky »

Cely balik slamy je vhodny na pestovani treba limcovky obri, ta nevyzaduje spareni. Na hlivu moc vhodny neni, je lepsi ji narezat. Jsou dva duvody. Za prve houba lepe kolonizuje narezanou slamu z duvodu vetsi plochy pro jeji uchyceni a za druhe, narezana slama se kvalitneji zbavi nezadoucich zarodku nizsich hub (plisni) a pripadnych parazitu (roztoci, mouchy atd.). Jak vime, slama je vybornym izolantem, takze treba pri sparovani celeho baliku nenarezane slamy se muze objevit uvnitr baliku kapsa, kam teplota potrebna pro likvidaci nezadoucich parazitu a plisni nepronikne. Z tohoto mista se pote parazit, nebo plisen rozsiri nejen na tento jeden balik (nebo pytel), ale postupne zasahne celou pestirnu. Kdyby zasahla mou pestirnu v dobe, kdy jede na plnou kapacitu, znamenalo by to okamzitou financni ztratu cca 80.000,- Kč za 8t substratu a cca 400.000,- Kč na utržené hlívě (polovina roční tržby, ne výdělku - prosím neplést). Takové ztráty jsou likvidační i pro malou (střední) firmu, natož pak pro samotného OSVČ.
Ale takové sranda pěstování jednoho, dvou balíků hlívy, šiitake, penízovky, nebo i ucha jidášova je super hobby. Pro mě je hobby i moje pěstírna, i když je to už spíš HOBBY. :smich:

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#12 Nový příspěvek od Leo »

Můžeš mi prosím tě tedy napsat, jak je nejlepší postup na přípravu slámy na pěstování hlívy? Jestli stačí spařit párou nebo radši třeba vyvařit ve vodě a jak tam pak přidat hlívu, aby se ujala?
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Wyky
Příspěvky: 1998
Registrován: úte říj 27, 2009 12:59 pm
Bydliště: Písecko

Re: Pěstování hub

#13 Nový příspěvek od Wyky »

Nejlepsi je koupit substrat od cloveka, kterej ho umi udelat. 8) Ale pro domorobo pestovani je asi dostacujici narezat slamu na nejake rezacce, nebo ji prohnat drticem slamy, nacpat do pytle (nebo IBC kontejneru), zalit vodou o teplote mezi 85-90 °C (min ne, vic muze byt, ale pak to neni ono, zlikviduje se uplne vsechno, i to potrebny a hliva blbe plodi). Necha se to do druheho dne, voda se vypusti a slama se vysype na neco a nekde, kde se na ni nemuze nalepit zadnej parazit (hlavne plisne). Necha se vychladnout na cca 25°C, posype se sadbou v mnozstvi cca 4% vuci mnozstvi slamy, promicha se a pak se napytluje. Je dobry celou dobu pracovat v rukavicich (treba latexovych), botach urcenych jen na to (gumovky se snadno myjou) a mit na sobe treba oblek, ktery pouzivaji lakyrnici (stoji par korun a pak se vyhodi), nebo mit ciste obleceni (monterkovy overal napriklad). Slama se do pytlu napechuje tak, aby mela co nejmene vzduchovych kapes, pytle se zavazou, prorazi se do nich par der a daji se do mistnosti, kde budou prorustat. Na prorustani neni potreba svetlo, ba je i nezadouci. Je nutno zajistit pokud mozno stabilni teplotu, nejlepe prorusta pri 27°C. Pokud mate min, prorusta pomaleji a zvysuje se riziko kontaminace plisnemi. Pokud mate vic, zacne odumirat a muzete to vyhodit. Lepsi jsou nepruhledne pytle, protoze hlivy tvori plodnice tam, kde je svetlo a kyslik, tzn. v miste otvoru. Pokud budete mit PE pytel pruhledny a nechate v substratu vzduchove kapsy, hliva udela plodnice uvnitr pytle a vynosnost je ctvrtinova.
Ale jak rikam, nejlepsi je koupit substrat od nekoho, kdo to umi a zabyva se tim. Domaci vyrobou substratu dosahnete vynosnost okolo 12-15%, vynosnost kupovaneho substratu je mezi 30-40%. Takze se pak stane, ze se vam sejde první, druhá a třetí vlna sklizně ze tří tun substrátu a máte během pěti dnů v chlaďáku mezi 500-700 kg hub. :shock: To se z doma dělanýho substratu temer nepovede. :tyty:

Uživatelský avatar
Leo
Příspěvky: 14419
Registrován: úte črc 27, 2010 11:58 pm
Bydliště: jižní morava

Re: Pěstování hub

#14 Nový příspěvek od Leo »

Díky za cenné rady. Teď vím, kde děláme asi ty chyby, a občas z toho moc nenaroste. Dříve jsme to dali do balíku, a dali do průhledného pytle, teda spíš zabalili do průhledné folie a dalo se to do normální místnosti. Poslední dobou je to volná sláma. Oboje se spařilo v kotelně párou z trubek, asi to nestačilo. A taky se sláma nenařezala a sadba se dala do té slámy jen na pár místech.
O substrátu na sázení hlívy nic tedy nevím, ani nevím, kde by se dal sehnat, popř. z čeho je složený. Tady jsme rádi, když seženeme sadbu hlívy, všude se zase nedá sehnat.
Jak koukám na ty podmínky pěstování, to aby to mělo pomalu klima jak na chirurgickém sále, a oblečenej si tam taky tak byl... No ještě nějaká hezká sestřička a je to... ;-)
V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už je pozdě.

Wyky
Příspěvky: 1998
Registrován: úte říj 27, 2009 12:59 pm
Bydliště: Písecko

Re: Pěstování hub

#15 Nový příspěvek od Wyky »

Pěstování je založené na řízeném klimatu pěstírny. Samovolně to moc neroste, i když hlíva je poměrně agresivní houba, dokonce masožravá - určitou část roztočů a larev much, které se objeví v substrátu, dokáže obalit myceliem (podhoubím) a zpracovat.

Propařování slámy má smysl pouze v případě, že je sláma během propařování v pohybu. Na tomhle principu jsou založeny pařicí bubny, kde se sláma točí jako v pračce a je do ní vháněna pára. Sterilizace vodou je kvalitnější, ale má to svoje pravidla.

Odpovědět

Zpět na „Zahrada“