Alternativní zdroje energie

[imaginaro]

... Já mám 3 deskové kolektory, výměník v 1000 l Aku nádobě + vnořený průtokový výměník na TUV. .
V létě těch 1000 litrů vydrží na ohřev TUV cca 6 dní škaredého počasí (dvoučlenná domácnost).

Podle toho co píšeš by mi asi stačili i čtyři kolektory, akorát bych měl menší zisk v přechodných obdobích (jaro/podzim). Celkově budu mít 2tis. lirtrů AKU. Kdy ti slunko osvítí bok panelů a kdy ti zapadne?

[imaginaro]

Rokurovi dělá těch 15cm betonu stabilizátor a rozhodně mu teplota v místnosti neklesne na 18°. Já mám 5-6cm anhydritu nad trubkama, kterej má rychlejší přenos tepla a i vlivem menší tloušťky než má beton u rokura má menší akumulaci. U mě to vypadá tak, že abych měl teplou podlahu přes den, je lepší do ní pouštět teplo v noci. V současné době to vypadá tak, že ze stálého provozu čerpadla jsem přešel do řízeného termostatem, který je v ložnici(tam mám nízkoteplotní radiátor). I tak ale vlivem předimenzované podlahovky je lepší do té podlahovky pouštět (nyní 27°) jen asi 4-6h. Jinak, pro nás je teplota 22°už hodně, to už se u nás nedá dýchat. Ideál máme 20-21°, taky mám maly špunty, ale jsme všichni jsme horkokrevní.

[jan.pnacek]

@imaginaro Tych 18 stupnov bol iba odhad .. stale sa ale hybeme o 2-5 stupne menej ako kurim ja. Z mojej skusenosti ked je poter prijemne teply, tak mu to pocitovo nevydrzi viac ako 2-3 hodiny ... myslim po vypnuti cerpadiel

Inac vychod / zapad slnka si vies dobre odsimulovat sem https://www.suncalc.org/

PS: Ukazka ako to fungovalo mne posledne 2 dni ...



Cervena je vrch akumulacky, modra spodok a zlta solar (zlta uplne nekoresponduje, ale podstatu tam je vidno ... )

[imaginaro]

Simulace je na nic. Ptám se tě na tvoje podmínky, protože například rokur má před sebou kopec, já nemám na JZ nic.

[jan.pnacek]

Za mna je orientacia na J a JZ najoptimalnejsia

Ja mam JV ... Nejaka studia poukazala ze rozdiel orientacie JV oproti JZ je < ako 10% v prospech JZ

Mne ta mapka pekne ukazala pre kazdy mesiaci odkial slnko vychadza / zapada a ako dlho bude co najkolmejsie svietit na moje panely.

[imaginaro]

To ale platí pokud jsi na rovině, nebo máš kopec na sever. Pak je ta simulace pomocník.

Podle simulace je vyvrcholení ve 12H, já budu mít nejkolmější osvit ve 14h. Navíc mi ukazuje že ta střecha (JZ) je nejlepší tak jak jsem si myslel, takže dám panely asi jen tam. Leda bych chtěl aby ohřívali dřív, nebo dýl. Nebo oboje a přez poledne prd, to bych pak dal jen na V a Z.

[andre.marek]

Ahoj Andre, Jak skončí epidemie a pokud to přežijem, tak se stavím a pokecáme o topení kolektorama.
Je vidět, že Ti to funguje, tak to Imagináro může udělat podle Tvého vzoru, protože má standardně stejný systém, jako máš Ty.

Ahoj, určitě, budu se těšit

Podle toho co píšeš by mi asi stačili i čtyři kolektory, akorát bych měl menší zisk v přechodných obdobích (jaro/podzim). Celkově budu mít 2tis. lirtrů AKU. Kdy ti slunko osvítí bok panelů a kdy ti zapadne?

Já mám dům na mírném jižním svahu, plochou střechu a panely přímo na jih. Sklon teď nevím, ale myslím že trochu svisleji, kvůli ziskům v přechodném období. Já to dělal na dotaci, jinak by se to nikdy nemohlo zaplatit. Nečekám že tím budu topit, to fakt při mých ztrátách není reálné, maximálně to v tomto období oddálí topení o 1-2 dny a nemusím topit dlouho.
Ta hlavní výhoda je v tom, že od cca dubna do října (dle počasí) nemusím řešit TUV a jediná věc co kvůli ní jede je oběhovka soláru.

Kdybych měl trochu menší ztráty a jiný systém zapojení (mám topení napojené cca v 1/3 akumulačky, kvůli trvalé zásobě teplé vody v horní části na ohřev té TUV), tak bych 4-5 kolektorama mohl topit od začátku března, ale to mi za to nestálo. V zimě u nás sice nebývá moc zima, málo kdy pod -5, většinou kolem 0, ale zase nesvítí slunce narozdíl od RoKurových hor, takže to solár moc nepomůže.
Zase u nás celkem solidně pořád fučí, už jsem uvažoval o vrtuli , ale tam je to ještě větší ekonomický nesmysl

[imaginaro]

mimochode, je to tak jak jsem psal, slunko mi přestalo svítit na budoucí panely v 18hod.

[imaginaro]

Kolik peněz, to je z druhého konce. Samozřejmě nechci utrácet víc než je třeba. Každopádně mám AKU kubík, bude druhej(už je, ale nezapojená) a sklon jak píšeš- zvýšit počet a zhoršit osvit tak abych víc využil přechodná období. Trubice jsem zmínil jen jestli se něco nezněnilo. Uvažuju o čtyřech až šesti deskáčích. Orietace na JV a JZ by byla možná- na dvě střechy. Jinak jsem spíš myslel vše na ten JZ.

Tak že bych vzal tyhle? Mimojiné se mi líbí stagnační teplota .
https://www.eshopregulus.cz/demved/esho ... ektor-KPG1

Tak co, vybral jsem dobře nebo by jste brali radši jiny?

[RoKur]

KPS11+ ANT je skoro o 2500 Kč levnější, při srovnatelném výkonu. https://www.eshopregulus.cz/demved/esho ... load#anch1
Nemám čas u výrobce zjišťovat, proč tomu tak je. Že by jenom proto, že to může být zapojeno vertikálně i horizontálně? Nebo že to má stříbrný rám, který má pouze estetický vliv? Nebo ten panel nemůžeš použít pro dotace? To si budeš muset zjistit u výrobce sám, proč je ta cena taková, a co by ti to proti tomu panelu KPS11+ ANT mělo ušetřit. A podle toho se rozhodni.

[RoKur]

@Rokur: Samozrejme suhlasím že viete zo svojho systému vyťažiť maximum. Otazka je za aku cenu. V podstate podobnemu modelu ako mate Vy sa viem dopracovat aj ja a to tak, ze pocas dna budem kurit z AN do podlahy ak mi na AN vybehne teplota nad 40° => ako popisujete, solare pojdu stale na optimalny vykon lebo budu ohrievat cca 40° vodu. Inac povedane z AN sa mi stane vymennik.

Tuto diskusiu vediem nie preto aby som poukazoval na to ktory system je lepsi, ale aby si clovek na danu vec spravil nazor sam a podla vlastnych potrieb sa rozhodol, co mu viac vyhovuje. Vidim ze vy ste so svojim kurenim spokojny, lebo vyhovuje Vasim potrebam.

No u mna by urcite Vas model nefungoval. Minimalne preto ze v obytnej casti domu mi teplote neklesne pod 23°

Moja situacia
V podpivnicenom dvojpodlaznom dome mam nevykurovane pivnice (ciastocne to kompenzuje postupne ochladzovanie AN), prizemie (obyvacka, kuchyna, pracovna) a poschodie (spalne + detske izby)

V dome mam 2 termostaty na prizemi a na poschodi. Na prizemi je nastavena teplota 23.4 s hysterezou 0.2 a na poschodi je 22.0 s hysterezou 0.5 Predsa len mame radi teplo a mam aj male deti ktore radi cvalaju v tielakch.

Keby som pocas slnecneho dna pri teplote v izbe 23 stupnov ohrieval este podlahu dostal by som sa na teplotu aspon 26-7 stupnov a to uz by moja zena 3x vetrala .. Vcera som mal v obyvacke pred zapadom slnka 24.5 stupnov bez kurenia ...

Ak vy mate nastaveny termostat na povedzme 18 stupnov, vy neakumulujete, vy v podstate kurite od rana. U mna by ale taketo poklesy neboli akceptovatelne ...

Ahoj Jano tady na foru si tykáme. Je zde zatím pouze jeden uživatel, kterému jsem začal vykat a nepřeji si, aby mi tykal.

Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Každý si musí vybrat řešení, které mu vyhovuje.
A proto jsem to tady psal a upozorňuji na to znova. Při klasickém topení přes akumulačku nejde moc dobře vytápět kolektorama v zimě, nebo v přechodném období. Později, až se oteplí a je delší osvit, tak potom ano. Ale zapomeňte na to, že už v únoru nebo v první polovině listopadu by jste tím topily, pokud by teploty byly nízké. Na to potřebujete právě to podlahové topení a systém zapojen, tak jak ho mám já.

A teď mimo tuto tému. Jano nepotřebuji v obytných místnostech žádný termostat. Teplota mi kolísá pár desetin stupňů/24 hodin.
To žádný termostat neuhlídá. I když zasvítí slunce, tak mi to tu teplotu o moc neovlivní viz Autoregulace podlahového topení http://www.nasetraktory.eu/forum/viewto ... e#p1352950
Nemůžeš proto porovnávat klasické topení s radiátory s podlahovým topením, které je úplně jiné. Včetně teplot v místnostech.
Zkus vyjít v březnu když bude 16°C a bude zataženo ven v tričku s krátkým rukávem a v kraťasech. V červenci plno lidí tak chodí, nebo ženské v letních šatech. Říká se tomu pocitová teplota. Proto u podlahového topení, kdy je teplý celý prostor, tak teplota 20°C pocitově odpovídá 23°C

A jak jsem už psal. Celou letošní zimu v kotli zatopím jednou za 3 dny (2x za týden), a topím po dobu 5 hodin, když svítilo slunce, tak jsem ten třídenní cykl prodloužil o další den, dva i tři.
Chlapi Ti pak odpovídali, že díky síle betonu mám energii uchovanou přímo v obytných místnostech a ta se mi pomalu uvolňuje do prostoru. Setrvačnost je právě těch několik dnů. Ale toto téma můžeme řešit ve vlákně o podlahovém topení.

[imaginaro]

Jo, dik. Navïc jsem si všiml že jsem se uklepl a dal jsem do odkazu panel pro montáž do střechy.

[RoKur]

Proběhla mi komunikace přes SZ, a myslím si, že by mohla být i tady.

Teplotu na kolektorech mám 50°C a dodávají 2,6 kW, tak i když jenom sem tam zasvítí slunce, tak to vodu v boileru ohřeje.

To me zaujalo. Mas je na ohrev vody (50°C) tepelne ci na vyrobu el. energie (2,6 KW) a sni teprv ohrivas vodu ?
Mam nabidku na el., ale vaham. Kamos mel prez vymenik vodni, ale pak mu neco ruplo a mel vytopeny barak prez strop.
Zjistil to az mu po lustru tekla voda.

Ahoj Jardo,
Mám vodní, protože má minimálně 4x větší tepelnou účinnost na m2, než fotovoltaika. Tu bych použil pouze na výrobu el. energie, protože plocha na střeše je omezená. 4 ks panelů mi dávají za plného jasu v kolmém směru max. 6,5 - 8 kW, podle teploty media. Čím nižší teplota, tím větší výkon. Výkon 8 kW ve fotovoltaice už zabere plochu skoro celé střechy orientované na jih.
Výměník mám v kotelně. Na střeše mám pouze 6 litrů kapaliny. V trubkách může být dalších 20 litrů. Vedení nevedu nad a přes obytnou část. Vedu ji přes garáž, sklep, do kotelny. Pokud by tedy trubka prdla, tak by škoda byla minimální.

[RoKur]

On mel bojler (vymenik) na pude. Izolovany. Malo "vody" v prvnim okruhu. Ale pak mu odesel bojler (starsi - aby usetril) a vyplavila ho voda z nej. Z vodovodniho radu. Melo mu tam vytect asi 4-5 m3.
No katastrofa. Teklo to nekolik dnu. Vse prosakle. A jeste na podzim.
Hruza.

Ahoj Jardo, myslím, že ten Tvůj známy chtěl ušetřit za každou cenu. Místo toho, aby zainvestoval o trochu víc peněz, a trubky z kolektorů natáhl až do kotelny, nebo technické místnosti k boileru, kde se s možným únikem vody počítá, tak přesunul boiler na půdu a nedomyslel případné následky.

Podobné to je i u fotovoltaiky, kdy majitel chce eliminovat ztráty v délce vedení, a tak měniče, baterky a veškerou výzbroj namontuje na půdě.
A pak už to je jenom otázka času, kdy to může blafnout a shoří celý barák.
Pak ta malá úspora vyjde hodně draho.

[rezis]

Aby se nezasíralo téma vedle založeno zde.
Časem to učešu :-)