Pohled z druhé strany na tep. čerpadla. Nyní je totiž problém sehnat topenáře /moje smutná zkušenost/ Pátral jsem proč a v jedné firmě kde instalují TČ mě mezi řečí řekli ,že 80 proc kapacity firmy jde na dotovaná TČ .Navíc lidé zkousnou větší cenu "vždyť je to na dotace"
Narazil jsem narazil na tenhle článek a měli by si ho lidé dobře přečíst. Vyvarují se montování dodatečných zásobníků a zklamání pokud použijí neupravenou původní radiátorovou soustavu. Pro podlahové vytápění TČ plně vyhovuje - zkušenost známých.
ttps://www.drevostavitel.cz/clanek/skryte-nedo ... -internetu
Pohled z druhé strany
Pohled z druhé strany
Občané kteří neumí nakopat do ...... své zlorumpované mocné , nejsou schopní samostatné existence....
Re: Pohled z druhé strany
Kdo namontuje čerpadlo do stávající radiátorové soustavy bude zklamán,to je stará věc.... A když tak koukám,tak to dělá tolik lidí a jen proto,že je na to dotace :-(
Re: Pohled z druhé strany
Jedno jsem do stávající radiátorové soustavy namontoval. Většinu sezóny je teplota topné vody pod 28˚C. Se stávající topnou soustavou ve starších domech není nikdy problém, protože byla dimenzovaná na přerušovaný provoz v nezateplené stavbě. A kdo si namontuje TČ do čehokoliv s velkými ztrátami nemá rozum a zklamání si zaslouží.
Všechno, co se může pokazit... nás poučí.
„Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel? I toto, pánem výroby je poptávka.”
„Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel? I toto, pánem výroby je poptávka.”
Re: Pohled z druhé strany
Viem si tie straty nejako odmerať alebo dať niekomu vypočítať?
Pretože na našom dome sa už vybláznilo tolko amaterov a kutilov, že mi každá teoria príde nerealna. Len príklad - niektoré múry sú z CDM3ky naležato
, teda diery vodorovne. A vrtaj potom dieru do steny. 
Re: Pohled z druhé strany
Můj tatík chtěl zařídit, až tu nebude aby máma nemusela topit v klasickém kotly na tuhá paliva. A kdyby se něco šustlo a ani on nemohl chodit po těch uzoučkých schodech do sklepa. No domek nezateplený cihlová stavba asi kolem 100 let. Neizolované zdi od země. Nahoře patro stěny na půlku a zevnitř přizděné duťákem. Šikminy střechy podbité heraklitem a nahozené. Když bys sundal kus toho heraklitu jsou tam už jen prkna a na nich eternit. Jinak nic. Na stropě podkroví oházený rákos a nad tim záklop a ušlapaná červinka míchaná s plevama. No dal si tepelné čerpadlo. Napojili ve sklepě na stávající rozvod. Tam přímo do 2" trubek od kotle. Pak nahoru to jde už redukovaně do plechovejch radiátorů. Původně perfektně udělaná samotížka. Topenář byl šikula, všechny oblouky, zatáčky jsou jak z partesu. Za 45 let bezproblémové. No a to tepelko je jakési Švédské? Ani moc nevím, nesledoval jsem když to tam instalovali. V chodbě za závěsem je taková odkládací šatna a v ní je kysna s ovládáním a pod tím pomocný el kotlík pro případ velkých mrazů.
Naši topili jen dole, kde bydleli. Nahoře měl táta zavřené radiátory. I tak tam teplota nikdy neklesla pod 8°C i když mrzlo. Skrz strop to šlo nahoru od zdola.
A teď k nějakým číslům. Táta platil před ťímhle zdražovacím hovnem fixovanou elektriku 4000 Kč/měsíc. V zimě když mrzlo už chvíli projel 60kW za den. Ale když se pak oteplilo dům je situovaný obytnou částí na jih a jak vyleze slunko pere do dost velkých plastových okem a slabých stěn a je to hodně znát na přísunu tepla do domu. Topení nemusí tolik rvát teplo. Stačí to jen temperovat. Když přišlo vyučtování doplácel 12 000 Kč. Teď když oba rodiče během půl roku zemřeli jsme stahli topení na 8°C. Aby jen udržovalo. Platba za elektřinu se jen převedla na ségru i s tou fixací. Ta byla ještě na rok. Ale prodloužili ji dál. Platí se dál 4000 Kč + nějaké navýšení kvůli tomu doplatku, ale třeba v řádu stokorun. Nevím to přesně to má na starost ségra.
Takže kdyby se do baráku tak jak je nastěhovala početnější rodina a užívala ho ,,naplno" s tou fixací by myslím stoupla spotřeba baj voko na 8000 Kč za měsíc. Vlastně by se vytápělo i to patro, které je nyní vypnuté. A tam je stejný počet místností jako dole, mavíc pánubohu do oken.
Toliko jedna moje zkušenost s čerpadlem. Mám ještě kámoše co má pěkný zateplený opravený dům a dával čerpadlo bez dotace, bo si nechal kotel. A v zimě čerpadlo má vypnuté a topí v kotly. Čerpadlo jede jen z podzimka a z jara když to tolik neszptřebovává. Protože mu vloni skončila fixace nedoplatil by se.
Naši topili jen dole, kde bydleli. Nahoře měl táta zavřené radiátory. I tak tam teplota nikdy neklesla pod 8°C i když mrzlo. Skrz strop to šlo nahoru od zdola.
A teď k nějakým číslům. Táta platil před ťímhle zdražovacím hovnem fixovanou elektriku 4000 Kč/měsíc. V zimě když mrzlo už chvíli projel 60kW za den. Ale když se pak oteplilo dům je situovaný obytnou částí na jih a jak vyleze slunko pere do dost velkých plastových okem a slabých stěn a je to hodně znát na přísunu tepla do domu. Topení nemusí tolik rvát teplo. Stačí to jen temperovat. Když přišlo vyučtování doplácel 12 000 Kč. Teď když oba rodiče během půl roku zemřeli jsme stahli topení na 8°C. Aby jen udržovalo. Platba za elektřinu se jen převedla na ségru i s tou fixací. Ta byla ještě na rok. Ale prodloužili ji dál. Platí se dál 4000 Kč + nějaké navýšení kvůli tomu doplatku, ale třeba v řádu stokorun. Nevím to přesně to má na starost ségra.
Takže kdyby se do baráku tak jak je nastěhovala početnější rodina a užívala ho ,,naplno" s tou fixací by myslím stoupla spotřeba baj voko na 8000 Kč za měsíc. Vlastně by se vytápělo i to patro, které je nyní vypnuté. A tam je stejný počet místností jako dole, mavíc pánubohu do oken.
Toliko jedna moje zkušenost s čerpadlem. Mám ještě kámoše co má pěkný zateplený opravený dům a dával čerpadlo bez dotace, bo si nechal kotel. A v zimě čerpadlo má vypnuté a topí v kotly. Čerpadlo jede jen z podzimka a z jara když to tolik neszptřebovává. Protože mu vloni skončila fixace nedoplatil by se.
Re: Pohled z druhé strany
Oco13, u teba to zmerat nejde, lebo kuris stiepkou neznamych vlastnosti. Ale spocitat sa to da. Zaklad su okna a zatleny strop. Okna mas, tak este ten strop. Potom pripadne steny, ale ak to mas postavene, ako pises, tak by som nedal menej, ako 15-20 cm. Ci polys alebo vatu, to je na chuti kazdeho soudruha, ja som dal polystyren.
Re: Pohled z druhé strany
Počítat ten jeho barák, jak ho popisuje a trefit se aspoň do řádu mi přijde dost odvážné. Ale se dvěma teploměry a průtokoměrem by stávající spotřebu zjistil dost snadno. Třeba se někde ve fabrice něco najde při změně technologie. Pak to může být chvíli na povale a pak to třeba někdy někdo namontuje a budeme znát nějaká čísla.
Všechno, co se může pokazit... nás poučí.
„Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel? I toto, pánem výroby je poptávka.”
„Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel? I toto, pánem výroby je poptávka.”
Re: Pohled z druhé strany
Já bych to neviděl nijak hrozně. starý barák, zed cihla 45, okna klasika spaleta, rákosový strop, možná škvára ve stropě. Topení uhlí 20 kw + tepelko 14 kw. Uhlím topím jenom když je pod minus deset, což bylo loni asi desetkrát. mezi kotel a topnou soustavu se vložila AKU nádoba 750, do který, (jenom do vršku) topí i to tepelko. Topná soustava plechové radiátory korado a dvoupalcový rozvod, původně osamotíž, teď s oběhem. Barák asi 160 metru. Tepelko dělá i tuv. Mám před tč vložený podružný elměr, abych viděl. Nepoužívám ekviterm, nějak se mi to nepodařilo rozumně nastavit když se pak někdy zatopí uhlím. topná voda stále na 35 stupnů (kromě toho uhlí). Když tepelko nestíhá (a ono by možní stíhalo, kdybych povolil topnou vodu 52 stupnu, což je jeho maximum) tak jdu na to uhlí, asi tak desetkrát za zimu. Doba běhu topení, tedy oběhového čerpadla, je díky nízke teplotě skoro pořád. Kompresor čerpadla udělá tak 5 cyklů za den, vzhledem k velikosti aku nádoby. Provozuju to takhle 4 roky, a celková spotřeba TČ (topení + TUV) je v průměru 7 MWh ročně, což mi nepřijde špatný na to že mám vlastně všechno špatně, tedy nezatepleno, velký objem vody, malou teplosměnnou plochu radiátorů. Topíme na 21,5 stupně, tedy tepláková, nikoliv trenýrková, teplota.
Milostivá paní závodně peče, čili značný tepelný zisk jde ze tří trub v domě, (měřím jí to
) cca 2 MWh za rok, ale pochopitelně ne všechno v topné sezoně.
Tepelko mám vlastně úplně blbě udělaný, v takovým dolíčku pod barákem, a myslím, že když je v zimě bezvětří, tak čerpá už z vychlazeného vzduchu, což musí snižovat účinnost o nějaké procento. Okolo tepelka, když běží je tak o cca 3-4 stupně méně (všude, ne jen před ventilátorem) než je teplota vzduchu. Tak mi to nainstalovali a mě to došlo až pozdě.
Myslím, že tak 2 MWh by mohly ještě padnout, kdybych neměl to uhlí a musela jet bivalence. Uhlí protopím tak 8 metráků, k celkovému dopočtu energrtické bilance domu.
Čili já bych funkčně tepelko nezavrhoval i do starých domů. Kalkulace cenová je řekl bych individuální, na kolik si člověk cení teplo na čudlík místo smradu, prachu a práce.
Milostivá paní závodně peče, čili značný tepelný zisk jde ze tří trub v domě, (měřím jí to
) cca 2 MWh za rok, ale pochopitelně ne všechno v topné sezoně.Tepelko mám vlastně úplně blbě udělaný, v takovým dolíčku pod barákem, a myslím, že když je v zimě bezvětří, tak čerpá už z vychlazeného vzduchu, což musí snižovat účinnost o nějaké procento. Okolo tepelka, když běží je tak o cca 3-4 stupně méně (všude, ne jen před ventilátorem) než je teplota vzduchu. Tak mi to nainstalovali a mě to došlo až pozdě.
Myslím, že tak 2 MWh by mohly ještě padnout, kdybych neměl to uhlí a musela jet bivalence. Uhlí protopím tak 8 metráků, k celkovému dopočtu energrtické bilance domu.
Čili já bych funkčně tepelko nezavrhoval i do starých domů. Kalkulace cenová je řekl bych individuální, na kolik si člověk cení teplo na čudlík místo smradu, prachu a práce.