Jaký reverzní hydromotor pro fixační klec

[Majkl1]

Teď koukám - ty škrtící ventily by stačily 4 (to by mi stačilo dokoupit 3, což už není taková raketa)? Jeden společný jak pro zdvih, tak pro klesání? Je pak jedno, kam je dám? Zda na přívod pro zdvih nebo na přívod pro klesání?

Jak se jmenují ty clony. Pod pojmem clona mi e-shop nic nenabízí.

[ITS]

Clonkou tady myslíme nějaký kovový penízek - doma robený s dírkou, který se někde skřípne do hrdla.
Je to takový levný jednorázový škrťák.
I tak nic moc od škrcení bez stabilizace spádu, nečekejme. Bude to dělat vylomeniny podle hmotnosti. Lehké kusy nepojedou dolů, těžké to rozhodí nahoru i dolů.
Čím víc o tom píšu, tím míň se mi to jednoduché škrcení líbí.

[sekalsemmalo]

clona,odpor je zužená světlost potrubí.třeba tohle šroubení s malou dírou. https://mattech.cz/produkty/omezujici-clona-80/

[Majkl1]

...Bude to dělat vylomeniny podle hmotnosti. Lehké kusy nepojedou dolů, těžké to rozhodí nahoru i dolů...

No právě, mě to v hlavě šrotuje už dlouhou dobu a taky mi to moc neštimuje. Musely by být jak na vstupu, tak na výstupu a přitom vždy ten druhý (ten za pístem - v závislosti zda by se zvedalo nebo spouštělo) by musel být nějakým obtokem vyřazen z provozu (jednosměrné škrtící ventily?). Aby byl zvýšený tlak vždy před pístem. Takže i při spouštění by čerpadlo tlačilo klec silou dolů.

Levou vs pravou stranu bude asi nejjednodušší pořešit pevným spojením spodku nohou. Když vydrží sváry, nemělo by se to naklánět. To by odpadla polovina ventilů. Stačil by pak jeden dělič průtoku. Nakolik by byl spolehlivý třeba tento https://www.technikaprofarmu.cz/hydraul ... n--akrv25/?

Teď koukám, že jsi mě předběhl

[ITS]

Ještě vidím jeden rozdíl mezi klecemi KVK a tvojí. Oni mají nohy dole propojené masívním vinklem. To také pomůže. A u jednoho typu se mě zdálo, že má zvlášť ovládání pro zadní a pro přední nohy. Možná by tyto dvě věci hodně vyřešily.

[ITS]

I tak musíš směrem dolů brzdit.
A vzpomněl jsem si na jeden stroj v práci, který řeší tento problém jen protitlakem brzdnými ventily. To nejsou škrťáky, ale jako by pojišťováky ( přepouštěcí ventily), kde průchod oleje musí nadzvedávat pružinu. Jednou se stalo, že stroje se začal křížit. Stačilo přidat protitlaku. Stroj má čtyři písty na obdélníkovém půdorysu - tedy tvůj problém - a ty bližší dvojice jsou spojeny nosníkem.

[ITS]

Tady je brzdný ventil https://www.technikaprofarmu.cz/brzdne- ... gJO8PD_BwE
Nestojí to moc, tak to kup. Dáš to za rozvaděč, z jedné strany připojíš všechny vrchy pístů, z druhé spodky. A samozřejmě spojíš spodky noh, jako to mají Dáni.
Na ventilu pak našteluješ nějaký kompromis, aby motor utlačil.

[Majkl1]

Tohle zní velmi zajímavě.

[sekalsemmalo]

tak to neznám,to sem zvědavej.něco o škrcení,já jsem teda navrhoval to na odtoku,jelikož tam vidím,že tam má majkl místo a bylo by to bez velkého přepojovaní.jenom rozdělit vložit přímý škrtící ventil.na přívodu u majka moc místa nevidím,ale tam kdyby byl tak máte rychlost dolů naprosto vyřešenou,ale já si myslím,že to bude brzdit i když bude na tom odtoku.http://ucebnaaut.wz.cz/wp-content/uploa ... entily.pdf a ted ještě pro zajímavost schémátko toho slavného děliče průtoku,co sem dal majkl za cenovku 3600,- z čeho je poskládanej? ze dvou přímých škrtících ventilů zde https://www.elotechnik.cz/delic-prutoku ... um=product

[ITS]

sekalsemmalo - každá regulace průtoku oleje by neměla reagovat na to, jakým tlakem do ní olej teče. Pokud se použije jen škrcení=přivírání dírky, pak při malém tlaku to teče málo a při velikém moc - tedy při stejné dírce. Pokud nám tento jev vadí - třeba u děliče - pak musí škrcení obsahovat stabilizaci tlakového spádu ( zvanou tlaková váha). Stabilizace udržuje stejný rozdíl tlaku před a za škrtícím místem. Tedy je jedno, zdali škrcením protéká olej pod tlakem 300 nebo 20 bar, protože rozdíl tlaku před clonkou a za clonkou je ( většinou ) 3 bary. Je to jednoduchý pístek s pružinou, kde jedna strana pístku tlačí jako druhá + pružina. A ta pružina jsou ty 3 bary na víc. A střed pístku přivírá průtok. Také se to nazývá diferenční ventil. Jeho objev a aplikace byl slavný okamžik hydrauliky, který dal vzniknout mnoha novým strojům.
Praktické provedení tohoto dílečku je různé, vždy podle místa zabudování.
Všechny zvedací zařízení to obsahují na straně spouštění, aby jim bylo jedno, jaká zátěž je stláčí dolů.

[Majkl1]

Marně si od včera lámu hlavu s tím, jakým principem by ten brzdný ventil pomohl synchronizovat pohyb dvou párů pístů s rozdílným zatížením v obou směrech. Chápu, že v případě, když bude za pístem, tak nastavením na nějakou vyšší hodnotu vlastně díky protitlaku pružiny vyrovná rozdíl mezi zatížením předních a zadních noh i když jsou všechny svedeny do stejné trubky. Ale když půjdou písty druhým směrem, tak ten ventil bude přece před nimi a pak by se nic nezměnilo. Nebo ten ventil funguje stejně v obou směrech? Ale budu vám věřit a dám to tam. Kousky trubek tu ještě mám, tak mě to bude krom ventilu stát jen práci a pár šušní za zářezné kroužky, které už došly

[ITS]

Máš pravdu, že ten jeden asi nebude to pravé ořechové.
Jeden na spojený předek a jeden na spojený zadek - asi lepší ??
Brzdný ventil směrem dolů být musí stejně. Musíš to zkusit.

On je to opravdu složitý problém.
Máme v práci dvoje nůžky na plech. Za den udělají necelý tisíc střihů. Pohon nože je hydraulický. Vlevo píst, vpravo píst. A jaká je synchronizace. Olej zatlačí na první píst a to, co píst vytlačí zespodu, to zatlačí na druhý píst shora a opačně. Objemy válců jsou k tomu uzpůsobené. Ale kapka ke kapce a po stovce střihů je nůž nějak šikmo - rozejde se poloha. Tento jev je úlitbou za to, že ten stroj má dva rozvaděče a čerpadlo. Nic víc. Jednoduché jako facka. Jen to rozejítí tam je. Jeden z těch dvou rozvaděčů je na to, aby pracovník mohl ručně udělat korekci.
Jede to už od roku 98 a stále slýchám otázku proč se to nespraví, aby se to nerozcházelo. Proč - je to detail za sto tisíc. Na Brněnského konstruktéra Formánka, již nežijícího, který tohle vymyslel rád vzpomínám. Stroj skoro bezúdržbový za pár korun a na věky.

[Majkl1]

Tady jsem našel nějakou diplomku na dané téma (dvousloupové hydraulické zvedáky). Mají tam několik možností. Na mě je to ale příliš složité. Začínám v tomto směru pociťovat syndrom vyhoření.
Asi na nějaký čas nechám klec zvednutou a slečny kravky nechť udělají ten krok hore a dole. Až zase chytnu slinu, tak to zkusím dobastlit. Je v tom až příliš ťiťonů, než aby to zůstalo na kleci na věky nepoužité. Zatím to aspoň použiju na přepravu, kdy klec nadzvednu a budu moci nasadit kolečka, abych to mohl vytlačit na káru za auto.

[ITS]

Jasně, odpočiň. Dotahovat v koncovce takovou složitost je opravdu na vyhoření.
Diplomka je pěkná, ale "jen dvounohá".

[Majkl1]

Trošku jsem se zase rozhořel. Vyměnil jsem teď čerpadlo za poloviční a světe div se - vše chodí stejně rychle jako před tím (motoru nekolísají otáčky), jen se přidaly i ty zadní dveře a ještě k tomu je vše takové jemnější, dá se rozvaděčem korigovat rychlost bez chcípání motoru
Jen by to chtělo ty zadní dveře ještě pomalejší nebo spíše postupný rozjezd, protože hlavně ty rozjezdy jsou hrozný rázy na úchyty pístu. Mám tam sice škrtící ventil, ale ve chvíli, kdy by dveře chodily požadovanou rychlostí, už to motor nedává. Ale jde to vyřešit jen částečnou polohou páčky na rozvaděči. Vím, takové polovičaté, ale aspoň nemusím rozřezávat a rozdělávat klec kvůli výměně pístu a jeho uchycení.
Mám pocit, že podobné by to bylo i se zvedáním klece při použití škrcení.
Když by někdo chtěl, mám tu tedy na prodej zánovní zubové čerpadlo o objemu 19,2ccm. Dám na něj i slušnou slevu, mě je k ničemu.

To "dvounohé" řešení bych obešel pevným spojením noh vzpěrou, stejně jí tam budu asi dávat kvůli rozšíření základny, aby to bylo celé stabilnější.