Stalince
Moderátor: DYK
Re: Stalince
Nebol tento stroj náhodou aj buldozer s lanovým zdvíhaním lopaty ? Taký je u nás na družstve. Pekný stroj
Zetor 7340(7245 T), 2 x 6911, 5011 V prípade otázok môžete písať aj na mail: lukasbratko@gmail.com
Re: Stalince
Ten na štvrtej forke má lanové ovládanie radlice.
Re: Stalince
stim mě vozil děda na silážní jámě když mi bylo 5 ted uz je deda v důchodu a buldozer prodanej
Zetor 6748
Stalince
Nikde jsem tu nenašel téma o legendárních traktorech/buldozerech Stalinec a je to škoda, protože si tyto nezničitelné stroje pozornost jistě zaslouží.
Notoricky známé označení buldozerů T 100, T 130 a T 170 je doplněno pokračovatelem řady buldozerem s označením B 10, který je stále ve výrobním programu Čeljabinského traktorového závodu a je dovážen do ČR.
Protože se živím servisováním těchto strojů i jiné stavební, zemnědělské a zemní techniky, mohu s jistotou říci, že i nejstarší ze zmíněných buldozerů s označním T 100, případně T 100 M3 jsou stále využívány v plném provozu v některých závodech jako třeba menší teplárny k zauhlování, nebo pískovny. Je skoro k nevíře, že traktory vyráběné v sedmdesátých letech jsou po těch letech plně funkční a spoléhají na ně i v již zmíněných teplárnách, kde výpadek dodávky uhlí znamená velký problém.
Nezaměnitelný zvuk motoru u T 100 (atmosféra) a T 130 a výš (přeplňovaný motor), zajišťují čtyři válce s vrtáním 145 mm a zdvihem pístu 205 mm. Dieslový hlavní motor je osazen buďto pomocným dvouválcovým benzinovým motorkem, nebo přímým elektrickým starterem.
Zajímavostí je, že v dolní poloze páky "plynu" jde dieslový motor jen na 2 válce. Kolují skazky, že v Rusku v nejtěžších mrazech běžely motory buldozerů nonstop i několik měsíců v kuse.
Oproti zažité představě je spotřeba paliva těchto ruských motorů ve srovnání se stejně výkonným buldozerem CATrem 5 až 6 několika násobně NIŽŠÍ! V plném tahu si motor vezme maximálně těch 15 litrů nafty na motohodinu.
Bohužel díky zanedbávané údržbě a neznalosti strojníků se stává z těchto strojů při jejich řízení spíše posilovna, než stroj na práci. A to je škoda, protože správně seřízený stroj zvládne bez problému ovládat i moje padesátikilová lepší polovička jednou rukou (vyzkoušeno, viz foto v odkazu).
http://rourek.rajce.idnes.cz/Stalince/
Notoricky známé označení buldozerů T 100, T 130 a T 170 je doplněno pokračovatelem řady buldozerem s označením B 10, který je stále ve výrobním programu Čeljabinského traktorového závodu a je dovážen do ČR.
Protože se živím servisováním těchto strojů i jiné stavební, zemnědělské a zemní techniky, mohu s jistotou říci, že i nejstarší ze zmíněných buldozerů s označním T 100, případně T 100 M3 jsou stále využívány v plném provozu v některých závodech jako třeba menší teplárny k zauhlování, nebo pískovny. Je skoro k nevíře, že traktory vyráběné v sedmdesátých letech jsou po těch letech plně funkční a spoléhají na ně i v již zmíněných teplárnách, kde výpadek dodávky uhlí znamená velký problém.
Nezaměnitelný zvuk motoru u T 100 (atmosféra) a T 130 a výš (přeplňovaný motor), zajišťují čtyři válce s vrtáním 145 mm a zdvihem pístu 205 mm. Dieslový hlavní motor je osazen buďto pomocným dvouválcovým benzinovým motorkem, nebo přímým elektrickým starterem.
Zajímavostí je, že v dolní poloze páky "plynu" jde dieslový motor jen na 2 válce. Kolují skazky, že v Rusku v nejtěžších mrazech běžely motory buldozerů nonstop i několik měsíců v kuse.
Oproti zažité představě je spotřeba paliva těchto ruských motorů ve srovnání se stejně výkonným buldozerem CATrem 5 až 6 několika násobně NIŽŠÍ! V plném tahu si motor vezme maximálně těch 15 litrů nafty na motohodinu.
Bohužel díky zanedbávané údržbě a neznalosti strojníků se stává z těchto strojů při jejich řízení spíše posilovna, než stroj na práci. A to je škoda, protože správně seřízený stroj zvládne bez problému ovládat i moje padesátikilová lepší polovička jednou rukou (vyzkoušeno, viz foto v odkazu).
http://rourek.rajce.idnes.cz/Stalince/
Těžká práce stroji patří, proč se dřít, když dělá za tři..
- Veteranista!
- Příspěvky: 2416
- Registrován: stř led 16, 2008 7:26 pm
- Bydliště: Kroměříž
Stalince
U nás v JZD taky jeden požívají a chválí jsi ho, stojí v kopřivách třeba půl roku, jen dají baterky a jedou bez problémů.
Nemám doma bordel, to je neuspořádané muzeum!
Stalince
Přesně tak, řeba po roce.... na dekompres protočit, aby si načerpal naftu a jak začnou vrzat vstřiky, kopnout do páky, černý kouř z komína a už vrčí!
Pochlubte se svými zkušenostmi, případně fotkami těchto strojů
Pochlubte se svými zkušenostmi, případně fotkami těchto strojů
Těžká práce stroji patří, proč se dřít, když dělá za tři..
Stalince
Ještě za soudruhů jsem jezdil u nás na teplárně na staré T 100. měli jsme dva staší lanový s navijákem vzadu za boudou a novější hydraulický. Naprosto nezničitelný stroje, v létě i za mrazu, hravě klikou natočit malej benzíňák, projet velkej na dekopresor, pak ho zvednout a už si vrčel. Krása, kdo nezažil nemůže posoudit. S ovládáním jsem neměl problém, mám za to, že šlo lehce, je fakt, že to chtělo mazat a makalo to spolehlivě.
Tyhle stroje řídili opravdoví majstři, nebyla to hračka, jako s dnešníma mašinama, radlice se musela furt ovládat, jinak se nadala udělat rovina, při bočním odrejpávání vyskočit a montpákou ladit boční náklon, nedalo se jezdit moc šikmo hrozilo spadnutí pásu, fakt rád vzpomínám, byla to krásná práce. Ruční plyn, ruční spojka, nohama se jen brzdilo, každej pás sámostatně. Mašina si uměla sama vycucnout naftu ze sudu do nádrže, fakt promakaný. V zimě, když se daly boční plechy na motor, tak se dalo jezdit jen v tričku, krásně šlo teplo od motoru. Denně mazat spojku, kontrolovat gumy nebo lešenářskou trubkou a 55kou klíčem šponovat pásy
Fotky žádný z tý doby nemám, foťák měl málokdo, hlavně se ve fabrice nesmělo fotit.
Tyhle stroje řídili opravdoví majstři, nebyla to hračka, jako s dnešníma mašinama, radlice se musela furt ovládat, jinak se nadala udělat rovina, při bočním odrejpávání vyskočit a montpákou ladit boční náklon, nedalo se jezdit moc šikmo hrozilo spadnutí pásu, fakt rád vzpomínám, byla to krásná práce. Ruční plyn, ruční spojka, nohama se jen brzdilo, každej pás sámostatně. Mašina si uměla sama vycucnout naftu ze sudu do nádrže, fakt promakaný. V zimě, když se daly boční plechy na motor, tak se dalo jezdit jen v tričku, krásně šlo teplo od motoru. Denně mazat spojku, kontrolovat gumy nebo lešenářskou trubkou a 55kou klíčem šponovat pásy
Fotky žádný z tý doby nemám, foťák měl málokdo, hlavně se ve fabrice nesmělo fotit.
Stalince
Kluci tady jezdil starej pán se Stalincem. Už měl ten novější co pamatuju, lanovej měl předtím a potom dostal už s hydraulicky ovládanou radlicí. Ale nádherná souprava to byla. Tatra 141 za ní Transporta a na ní Stalinec. On ho vždycky natočil sjel s ním cosi zbuldozeroval a najel na podval a nechával ho klapat na podvalu a přejížděl s natočeným motorem. Myslím, že říkal že když sníží otáčky běhá to na dva válce jen a hovno to bralo.
Jak píše Šéďa on se o to denně staral a jezdil s ním jak s osobákem. Měl to všechno v cajku jak auto tak pásák i podval. Nádherná souprava jak jsem psal. Co kde bylo třeba přijel a udělal. Bylo to v STS a myslím, že jak šel do důchodu stálo to v kopřivách, jak to tam zaparkoval.
A ještě když jsem byl malej, dělali v prostřed vsi u nás násep a na náspu potom silnici. Naváželi tam kdejakej cajk na to. Jednou za čas přijel chlapík ještě na podvalu jak jinak s Tatrou 141 a Stalincem laňákem. Všechno to tam srovnal a odjel a znovu se naváželo. Bouračky ze starejch baráků a kde se co bylo potřeba uklidit. On s pásákem vyjížděl od spoda nahoru. Vždycky to dole načudloval a nahoru už vyjížděl že se motor sotva otočil. Pamatuju si to jak jsme ho vždycky sledovali. Líbilo se nám jak mu vzadu pískal ten navyják. A dědek v tom jezdil do vršku no kurva to byl kopec. Nakonec projel po vršku a zarovnal tu vrchní vrstvu a odjel. Potom najížděly náklaďáky a znovu to celá nevezly bordelem.
Jednou si pamatuju že chtěli aby dědko přejel na druhou stranu toho potoka co se dělal násep a schrnul nějakej smeťák s tím. Tak si to střihnul přez potok a zapadnul tam. Normálně to zahrabal, až mu skrz kabinu tekla voda z potoka. Nechal to blafat a tahali ho. Tenkrát mu přijel pomoct chlapík co jezdil s Tartrou 111 a vzal jeho Tatru 141 a vytahli navyják a zahal stalince tím. Nešlo to, byl na louce a 141 přijížděla k pásáku jak sáňky. Tedy uvázali Tatru za lípu co stála kus vedle na pořádnej řetěz a tahali znova. Dědko seděl v pásákovi a hrabal a Tatra tahala navyjákem. Kurevská síla ten navyják, pamatuju si jako klucí jsme museli bejt stranou, kdyby ruplo lano nebo řetěz. A vzpomínám si, že ta 141 se při tom navyjení jak ta lípa byla na kopci zvedala kolama nad zem. No vytahli ho a šlo se na ruma! Mi teda ne, ale všichni chlapi co tam byli. Tenkrát se to tak nějak dělalo v klidu. A poklidilo se na louce a šup na rum. Však zítra byl také den!
Jak píše Šéďa on se o to denně staral a jezdil s ním jak s osobákem. Měl to všechno v cajku jak auto tak pásák i podval. Nádherná souprava jak jsem psal. Co kde bylo třeba přijel a udělal. Bylo to v STS a myslím, že jak šel do důchodu stálo to v kopřivách, jak to tam zaparkoval.
A ještě když jsem byl malej, dělali v prostřed vsi u nás násep a na náspu potom silnici. Naváželi tam kdejakej cajk na to. Jednou za čas přijel chlapík ještě na podvalu jak jinak s Tatrou 141 a Stalincem laňákem. Všechno to tam srovnal a odjel a znovu se naváželo. Bouračky ze starejch baráků a kde se co bylo potřeba uklidit. On s pásákem vyjížděl od spoda nahoru. Vždycky to dole načudloval a nahoru už vyjížděl že se motor sotva otočil. Pamatuju si to jak jsme ho vždycky sledovali. Líbilo se nám jak mu vzadu pískal ten navyják. A dědek v tom jezdil do vršku no kurva to byl kopec. Nakonec projel po vršku a zarovnal tu vrchní vrstvu a odjel. Potom najížděly náklaďáky a znovu to celá nevezly bordelem.
Jednou si pamatuju že chtěli aby dědko přejel na druhou stranu toho potoka co se dělal násep a schrnul nějakej smeťák s tím. Tak si to střihnul přez potok a zapadnul tam. Normálně to zahrabal, až mu skrz kabinu tekla voda z potoka. Nechal to blafat a tahali ho. Tenkrát mu přijel pomoct chlapík co jezdil s Tartrou 111 a vzal jeho Tatru 141 a vytahli navyják a zahal stalince tím. Nešlo to, byl na louce a 141 přijížděla k pásáku jak sáňky. Tedy uvázali Tatru za lípu co stála kus vedle na pořádnej řetěz a tahali znova. Dědko seděl v pásákovi a hrabal a Tatra tahala navyjákem. Kurevská síla ten navyják, pamatuju si jako klucí jsme museli bejt stranou, kdyby ruplo lano nebo řetěz. A vzpomínám si, že ta 141 se při tom navyjení jak ta lípa byla na kopci zvedala kolama nad zem. No vytahli ho a šlo se na ruma! Mi teda ne, ale všichni chlapi co tam byli. Tenkrát se to tak nějak dělalo v klidu. A poklidilo se na louce a šup na rum. Však zítra byl také den!
Stalince
ja sem jezdil stalincem 80 lanakem mel jeste lano pres boudu horem supr stroj taky se neco natrapil obcas v nejvetsim marastu spad pas a to byl pak zazitek a nebo praskla sprcka na spojce jinak byl neznicitelnej
Stalince
když jsme kupovali firemní areál, stál tam T130 v koutě, někdo se na něm vyřádil, vytřískaný okna, propadlá střecha, plechy dotlučený a chyběl jeden pás, nabídli jsme ho tady jednomu kovošrotu a on nám dohodil skupinu motokrosařů co ho od nás vzali na údržbu trati, přijeli s T813 a podvalem P50, pás si dovezli, minibagrem jsem jim ho tam pomohl roztáhnout, jeden skákal kolem motoru, asi za 20 minut to nastartoval, najel na pás, ten spojili, najeli na podval a alou pryč, překvapilo mě jak jednoduše to nastartovali po tolika letech, nedávno jsem s jedním z nich mluvil a prej ho pěkně zrenovovali