Teorie - výkon, krout. moment atd.

[jano]

vykony se udavaji dva pøi jmenovitych a vykon maximalni ne? maximalni otaèky to je docela relativni pojem. jak by ste definovali max ot.? Tìsnì pøedtim než se motor rozstøeli?

Max. otáèky sú pre motor prípustné a presne urèené. Bud ich urèuje Riadiaca Jednotka alebo regulátor vstrekovacieho èerpadla.
Menovitý výkon považujem za výkon, ktorý je motor schopný podáva trvale, max. výkon je výkon+povolené preaženie. Záleží od výrobcu a druhu motora je mnoho interpretácií.

[Robert]

téma je to zajímavý a názorù mnoho, tak se taky vyjádøím , vidìl jsem dvakrát jak praskla osa na multinové nápravì a to díky velkým kolùm na jednom traktoru dokonce nemìl ani jinou pøídavnou pøevodovku , myslím si že nezáleží ani tak na výkonu motoru ale na vlastní váze traktoru , vždy když praskla byl traktor v zátìži ale nešel va velký výkon .

Tak na muline mohla prasknou jedine tim že byla naložená + zapnutá uzávìrka + zatáèka - jinak ta prdlavka to neukroutí.Má to doma

má to bez uzávìrky , jel rovnì a na káøe mìl tak 2 metry døeva jenže pøejíždìl koøeny v lese a jak to s ním houplo tak to ruplo

To je ale mimo mísu todle nemá nic spoleènýho s krouákem a pokud se jedná o m 22 s uráverkou tak to není možný protože je kolo na ložiskách.

já jsem taky o krouáku nic nepsal !! tady se jedná o velikost kol na slabej nápravì

[bibos]

téma je to zajímavý a názorù mnoho, tak se taky vyjádøím , vidìl jsem dvakrát jak praskla osa na multinové nápravì a to díky velkým kolùm na jednom traktoru dokonce nemìl ani jinou pøídavnou pøevodovku , myslím si že nezáleží ani tak na výkonu motoru ale na vlastní váze traktoru , vždy když praskla byl traktor v zátìži ale nešel va velký výkon .

Tak na muline mohla prasknou jedine tim že byla naložená + zapnutá uzávìrka + zatáèka - jinak ta prdlavka to neukroutí.Má to doma

má to bez uzávìrky , jel rovnì a na káøe mìl tak 2 metry døeva jenže pøejíždìl koøeny v lese a jak to s ním houplo tak to ruplo

To je ale mimo mísu todle nemá nic spoleènýho s krouákem a pokud se jedná o m 22 s uráverkou tak to není možný protože je kolo na ložiskách.

já jsem taky o krouáku nic nepsal !! tady se jedná o velikost kol na slabej nápravì

a ty myslíš že mu to ruplo díky velkejm kolum? To jiste ne protože u týdle nápravy to není možný OK?

[Robert]

téma je to zajímavý a názorù mnoho, tak se taky vyjádøím , vidìl jsem dvakrát jak praskla osa na multinové nápravì a to díky velkým kolùm na jednom traktoru dokonce nemìl ani jinou pøídavnou pøevodovku , myslím si že nezáleží ani tak na výkonu motoru ale na vlastní váze traktoru , vždy když praskla byl traktor v zátìži ale nešel va velký výkon .

Tak na muline mohla prasknou jedine tim že byla naložená + zapnutá uzávìrka + zatáèka - jinak ta prdlavka to neukroutí.Má to doma

má to bez uzávìrky , jel rovnì a na káøe mìl tak 2 metry døeva jenže pøejíždìl koøeny v lese a jak to s ním houplo tak to ruplo

To je ale mimo mísu todle nemá nic spoleènýho s krouákem a pokud se jedná o m 22 s uráverkou tak to není možný protože je kolo na ložiskách.

já jsem taky o krouáku nic nepsal !! tady se jedná o velikost kol na slabej nápravì

a ty myslíš že mu to ruplo díky velkejm kolum? To jiste ne protože u týdle nápravy to není možný OK?

Dokaï tam mìl 16ctky tak v pohodì jezdil nìkolik let ale když tam narval 20tky tak jel párkrát do lesa a už vaøil obì dvì osy

[Jakub]

Docela se bavím, když to teï všechno naráz po delší dobì, co jsem tady nebyl, ètu. Vidím, že každý tady má kousíèek své pravdy co se týèe otázky, jestli se zvýší namáhání poloos, pokud se namontuje vìtší kolo. Obèas to tady bylo trochu emotivní, ohánìli jste se všemi možnými pøíklady, výpoèty, atd. Malotraktor má svou pravdu (èásteènou) o dodaném kroutícím momentu (Mk) na poloosu a jiní o adhezi (pøilnavosti) vìtšího kola. Nìkteøí si vzali jen èást traktoru, ale myslím, že ještì nikdo neuvážil traktor jako celek a tím myslím od motoru až po pùdu a ne jen po kolo, jak Malotraktor.
Samozøejmì nemám nic proti Malotraktorovi
ale k jeho výpoètùm (jakožto asi nejurputnìjšímu zastánci teorie, že se namáhání nezmìní). On totiž uvažuje pouze v ustáleném stavu, kdy motor dodává urèitý Mk, který se násobí v pøevodovce podle pøev. pomìru a pøez poloosy je pøenášen na kola.
Tady je ale nìkolik nedostatkù a to:
Hodnota maximálního kroutícího momentu pro daný motor je jakýsi ustálený stav v urèitých otáèkách, avšak v praxi lze dosáhnout daleko vìtší Mk a to proto, že motor má a sám funguje coby setrvaèník!
Teï by nìkdo mohl namítnout, že setrvaèník mùže pøekroutit jakkoliv silnou poloosu, pokud kolo extrémnì prudce zaztavíme. Tak to u traktoru nejde brát - je tam totiž nìkolik dalších vìcí:
Spojka - funguje na principu tøení, pøenese pouze omezený Mk, který je však vyšší než jmenovitý Mk motoru - právì díky setrvaènosti.
V traktorové praxi se ale klouzání spojky nestává, navíc spojka zùstává pøi zmìnì kol stejná. Zato se dost projevuje jiné tøení a to je tøení mezi pneumatikou a pùdou. A tady právì záleží kolik pneumatika pøenese. A troufnu si øíct, že vìtší pneumatika díky vìtší styèné ploše pøenese víc síly (a to nemluvím o pravdìpodobném vìtším vzorku) - jedná se o obvodovou sílu=>tažná síla . Tahle vìtší obvodová síla je ještì umocnìna vìtším prùmìrem kola, tak a teï mi netvrïte, že jsou poloosy namáhány stejnì
A pro názornost bych si dovolil modelovou situaci, pøi které by poloosy nejradši vyskoèily z nápravy a utekly do lesa!
1)Roztoèím motor na plno a naráz pustím spojku. Spojka v první chvíli proklouzne, pokud není mastná brzo sepne natvrdo, protože je zaøazen nejpomalejší pøevod. Ráfek se pootoèí s patkou pneu, pneu se lehce zkrabatí a vzápìtí už šípy odstøelují kusy hlíny dozadu, pøedek traktoru se odlehèí, témìø všechna váha spoèívá na zad. nápravì a poloosy zuøí To vše se odehrává bìhem krátké doby a motor díky setrvaènosti dodává poøád daleko vìtší Mk, než jmenovitý, i když otáèky spadly.
Myslím, že tady si každý sám domyslí rozdíl mezi malými a velkými koly.
Nebo: Táhnu tìžkou kládu na nejpomalejší kvalt, plný kotel a chytnu paøez. Než zareaguju, napne se øetìz, zdvíhá se pøedek, celá váha na z. nápravì. Motor se tøeba zadusí a teï je jasné, že vìtší prùm. kola pùsobí vìtší silou na poloosy. Opìt znatelný rozdíl, nehledì na to, že menší kolo spíš prohrábne. Dál - pøetahování, cukání vleèky, atd, to je podobné.
Dle mého zmìna prùmìru kola na namáhání poloos má, vìtší kolo namáhá poloosu pøi urèitém tahu traktoru více než menší.
Traktor má být postavený tak, aby buï prohrábl, nebo šel na zadní a ne aby nìco prasklo. Pokud se to nìkomu nezdá a navalí tam metráky závaží, namáhání je pak vyšší.
Doufám, že jsem aspoò nìkomu ten problém osvìtlil. Ale stejnì nejvíc záleží na rozumu a citu øidièe, sám bych dal radši vìtší kola - vìtší prùchodnost, adheze, pohodlnìjší,...

[Robert]

[PA]

taky si myslel ,ze se na deseti strankach dozvim spoustu informaci ,ale bylo to jen hadani se o vlastni hrdosti. podle me to nejlepe napsal jano a korunoval jakub. i ja sem presvedcen ze momentalni kroutici moment lze odvodit pouze ze souvislosti momentalnich otacek a momentalniho vykonu a tudiz hazet po sobe udaji elektromotoru a spalovacich motoru bez grafu zavislosti je nesmysl. to je stejne treba i u polovodicovych soucastek atd.
timto mym shrnutim bych navazal na jakuba:
kdyz bude poloosa dimenzovana s rezervou ,ze ani nejvyssi kroutak motoru znasobeny prevody plus dynamicke prechodove sily nedokazou dosahnout a prekrocit pepinuv bod zvratu na zablokovane poloose kolem zabetonovanym v baraku ,pak bude malotraktor plivat s hrdosti nadavky po ostatnich. jestlize ale nebude ,jak je tomu v drtive vetsine vsech konstrukci ,pak ho ostatni zadusi nedostatecne formulovanymi argumenty.
este sem si vzpomnel ,pozor na nestejnobezne sesazenou dvojici kardanovych kloubu. pri ohybu vznika nerovnomernost chodu! [razy krouticiho momentu 2x za otacku]

[bibos]

Jano to objasnil nejlépe z vás. Každý tovární stoj je dìlaný tak aby to vydržel ale pokud postavím traktor s motorem z 6911 a dám tam pøevodovku z V3 S a k tomu zadní mápravu z Ara a bude li to mít vic jak 2000 Kg tak se poloosa hkroutí jak nic.

[PA]

praveze jano psal ,ze i nemalo tovarnich stroju melo pohonnou sestavu ,ktera za urcitych podminek a urcitych rychl. stupnich dokaze poskodit dily prevodu a spojeni mezi nimi. maji urcite mezni podminky ,ktere se nesmi prekrocit ,max. v nouzi. podobne podminky plati i u samodelu a zmena kola do nich nezanedbatelne zasahne. naprava z v3s je rozhodne dobra nejen kvuli silne poloose ale i portalu(zjednoduseno ,prominte)

[malotraktor]

Na úvod upøímná omluva za nevhodné výroky z mojí strany
Jen pár slov k Vašim argumentùm
Vìtší kolo vìtší adheze- myslím že zmìnou PRÙMÌRU kola se styèná plocha tak výraznì nezmìní
Pøejíždìní nerovností napø v lese- kolo o vìtším PRÙMÌRU pøekoná snad nerovnosti snadnìji a s menším namáháním
Vìtší PRÙMÌR kola zmenší valivý odpor = menší namáhání poloosy
A stále postrádám konkrétní výhrady toho Pepinova inženýra!!!

[kysmen]

Na úvod upøímná omluva za nevhodné výroky z mojí strany
Jen pár slov k Vašim argumentùm
Vìtší kolo vìtší adheze- myslím že zmìnou PRÙMÌRU kola se styèná plocha tak výraznì nezmìní
Pøejíždìní nerovností napø v lese- kolo o vìtším PRÙMÌRU pøekoná snad nerovnosti snadnìji a s menším namáháním
Vìtší PRÙMÌR kola zmenší valivý odpor = menší namáhání poloosy
A stále postrádám konkrétní výhrady toho Pepinova inženýra!!!

styèná plocha se mezi 16 a 24 kolem zmìní minimálnì o 100 procent, což asi není zanedbatelne
menší valivý odpor je dobrá vìc, napø pokud jedeš na spotøebu. Je ale naprosto zanedbatelný pokud se tady bavime o ukrouceni poloosy

[Jiřin]

Když tady stále mluvíte o té nápravì z muliny ....... já ji na traktùrek stejnì dám (jinou nemám) a kola 10-20 tam dám taky (jiný nemám) :) Jen technická poznámka:

prùmìr poloosy z muliny: 38 mm
prùmìr poloosy z Avie 31: 40 mm

Avie sice nemá dvacítkové kola, ale zase má dvoumontáž a je o moc tìžší. Pøedpokládaná hmotnost mého traktùrku bude cca 600 kg. Takže, ja to prostì vyzkouším a až to rupne, pak to budu øešit dál A myslete si co chcete :):):)

[jano]

Ako chlapec som jazdil na T4K10 a samozrejme som ho považoval za naj lebo bol 4x4. Aké bolo moje prekvapenie, keï som v literatúre porovnal ažnú silu z traktorom 4x2, ktorý mal v podstate tú istú hmotnos, trošku výkonejší motor. T4K mal asi 560kp, RS 840kp. Lenže hoci aj 4x6-16 sa nedá porovna s 2x8-36. Takže páni, pri všetkej úcte, èím väèšie koleso tým lepší prenos sily a samozrejme väèšie namáhanie poloosí...

Pre ilstráciu vám zasielam rez portálom, všimnite si prosím, ako sa konštruktéry snažia minimalizova tlak na poloos, ako je hlavné ložisko v podstate "strèené" do kolesa (nezaleží èi je kolesový alebo pásový). Poloos je èo najkratšia a robustná. Poloos je nielen namáhaná na krut ale aj na tlak. Portál má cca 150kg a je k motoru 54ks!
No a pri všetkej poèestnosti sa mi ju podarilo odlomi (pred cca 8rokmi) No aspoò vidíte, že nie som len teoretik
Poloos je poz. 13

[PA]

nastesti bezportalovy napravy vetsiho typu budou mit unasece kol ulozeny na mostu nebo polomostu ,takze budou jen na krut. to se mi libi i na 1203kovy na rozdil od 100kovy. co je to ale platny ,kdyz poloosa prdne ve zkraceni nebo vedle nej.
to je portal z nakyho DT ?

[jano]

Je to z ïaleko menšieho, vinohradfnícky T 54 Bolgar.
Tu je max. ažná sila 25 kN min. rýchlos tene nad 1km/h.
Poloos som odlomil keï som prešiel z 3.st cca 3km/h na 1.st. . Predpokladal som nejaký mimoriadny odpor pluhu ale to bol odpor pásu, ktorý nebol vo svojej dráhe. Bolo to na ¾avom páse, tak samozrejme som pravý odlahèil a bolo... Takže aj dobre nadimenzovanú poloos pri nesprávnej obsluhe je možno ¾ahko odlomi...