Ze "sluníèek" znám dva druhy. První, ten má pružinový drát zahnutý pouze jednou (o tom lidé øíkají, že tyto dráty èasto praskají) a pak druhý, který má dráty dvakrát zahnuté (tak jak na obrázku viz výše). Nahrabování a obracení je dáno úhlem natoèení "sluníèka" ke smìru jízdy. Dle mého názoru dìlají pìknou práci. "Sluníèko" je vlastnì založené na stejném principu jako hrábì, ovšem narozdíl od nich se odvalují - jsou v nekoneèném pracovním zábìru. A kdo sušil seno hrábìma tak ví, že vyrobí kvalitnìjší seno než když se po louce jezdí rotaèním obracákem nebo nahrabovaèem. U tìchto rotaèních strojù dochází k polámání stébel trávy, všechny krtince a jiná hlína, která se dostane díky pérovým prstùm ze zemì a rozpráší se na seno kvalitì moc nepøidá ...... Nevýhoda sluníèek je asi v tom, že daný stroj musí dobøe kopírovat terén, øek bych, že se spíš hodí na rovnou louku než na nìjaké muldy. A pak taky jako u všeho záleží na obsluze
která se strojem manipuluje.
Kamrád, když ještì sušil seno (dnes už jen senážuje), tak mìl na svém trktoru èelní hydrauliku. Do ní si udìlal ze sluníèek nahrabování (ve tvaru V na otoèných èepech, takže se to dalo složit k sobì) a když svážel seno - ve pøedu si to sluníèkama nahrabal na øádek a za sebou to sbìrákem nakládal. Fungovalo mu to pìknì. To jen pro zajímavost, jak se dají sluníèka využít. Jejich velká výhoda je v tom, že nepotøebují žádní zdroj otáèek.
