Palivové dřevo - zpracování

[chobotek]

Nedřu se, dají se v pohodě ručně manipulovat a délka je daná rozměrem vleku na šířku. Štípu vyjímečně, shoří to i tak, je to uschlé na stojáka. Když je v tom něco vlhčího, štípnu to pak na kuželovce. Pokud je v tom nějaký větší průměr vezmu ho řetězovkou nebo po zvážení, že se mi nechce měnit stroj a průměr je ještě rozumný, to v té kolíbce pootočím. Tyhle větší klacky se i štípou, ale snažím se, aby to dělal pomocník. Doufám, že tuhle zimu to do kotle půjde už v půlmetrech a to si moc nedovedu představit, že bych měl jednoruč házet na vlek.

[Dáva]

Hlavně bys měl z toho strašně nesymetrický tělo, páč pravá ruka by byla 2x tak velká než levá

[ota]

Topím v 3 krbovkách. V dílně mám s výměníkem a tam proženu všechny zbytky z práce se dřevem. Piliny, shrabky, od štípačky, nebo skládání dřeva. Mám tak 1,5 kubíku každej rok těch zbytků. Vozit to někam je u mě nesmysl. Všechno to projde krbovkama. Ono je to znát na spotřebě dřeva. Dřevo zpracovávám na malé zahradě, kde je uskladněné. Klidně vezmu potom hrncák vysavač a vysaju piliny. Teď to dělám tak, že mám flák lina. To položím pod cirkulárku. Dobře se to pak uklízí. Není tam bordel kterrej je v trávě napadanej a huř se dostává. Nehrubo těma plastovejma hrabkama.
Máme les a z něho bereme. nebo i kupuju. Mám na zahradě ve 2m kuláky od obce. Jsou to třeba 60 cm průměry. To děláme 500 nakladačem. Nedovedu si představit už v mejch letech to zpracovávat ručně. Na tom místě kde je to uskladněný to je jen naskladněný. Tam se žádné řezání, štípání nekonná. To je jen skladiště. Až se poseká a usuší tráva bude se tam nakládat a zdělávám to tady u domu na té malé zahradě. Většinou mám skladem tak od 20cm vejš průměry. Neskladuju slabší, to jde rovnou řezat štípat a do štosu na proschnutí a oblice rovnou na cirkulárku a to z jara a děda v zimě stopí. Skladuju jen silnější a rovné dřevo. Buďto kupované ve 2m vcelku a nebo z našeho v 1,1m. Naštípané ve štosech. Pak dám cirkulárku a jen to nařežu a navozím do dřevníku. Už se neštípe na drobnější.

[fikejz]

Já řežu taky na kolíbce. Jenže řežu už štěpiny na dvoře, kde je rovnáme podle zdi k chalupě. Když to máme dávat do kotelny řežu buď tak abych měl skluz do kotelny při ruce a pak to do něj házím, nebo zas někde na dvorku a řežu do kolečka a vozím sypat do skuzu. Rychlejší řezání mě k ničemu není stejně to nikdo nestíhá rychleji rovnat. Jen bych pak musel mnohem víc asistovat u rovnání. A to nevím proč bych měl dělat víc než ostatní. A jak si sednu stojí ruce i ostatním. Už jsem sem tuhle fotku někam myslím jednou dával:

Ale tohle je ještě ručně štípaný z lesa, když jsem neměl kuželovou štípačku za traktor a musí se ještě štípnout na menší, do kachláků by to nevlezlo. Teď už mám štěpiny drobnější protože ty "metrovky" (mají 120cm) štípu traktorem. Takže ještě na jednu zimu budu doštípávat sekyrou, ale pak už jen sem tam nějaký kousek!

[ota]

To já jedu hydraulikou na zahradě a rovnou od štípačky rovnám. Děláme tři. Syn vkládá do štípačky kuláky a já odebírám a rovnám. Pantatík sedí a obsluhuje páčku hyfrauliky. Mám elektromotorem 3 kW a ovládačka 24V. Přez elektromagnety. Štípene načisto pak už jen řežu a navážím do dřevníku.

[Dáva]

To je sen mít tolik pomocníků..
Já všechno dělám sám jak vůl..
Holt blbě jsem si to zařídil...

[ota]

Nevím proč, ale včera mi to sem ne a ne dát obrázky. Dal jsem ještě asi 4 a nejsou tam. A nechtělo mi je to sem vložit. Nevadí, třeba zase jindy.
Vloni jsem celou porci na zimu nařezal taky sám. Není to problém zatím. Jen beru a řežu a házím na káru. Pak zajedu na dvůr couvnu k dopravníku a složím. Třeba 5x za den. Dva dni a ještě třeba kousek třetího. Neženu to v pohodě. Ale štípání děláme ve třech. Jinak to odsejpá. V lese to šmudlám taky sám. Ono spíš jen to sklízení klestu. Už na to šmoulám nástavec na minibagr. Abych z většího seděl v kabince a točil pak kolečkem u traktůrku. A jen dočistit vidle hrabky. Doufám, že to letos dočistím. Nemám na to vůlbec čas. Pořát je něco důležitějšího. Ale potřeboval bych porotože příští jaro by se to mělo osázet. Aby to bylo v cajku.

[Dáva]

Co tam dáš smrk? Nebo listnáče? Nebo půl na půl?

[ota]

Totální směsku. Radil jsem se s klukem co má tady nastarost naše lesy. On že vraž tam smrky a na zimu je natírej a je pokoj. Tuhle listnáč, tam olše do mokra. A douglaska je taky dobrá volba. Jenže jak se kolem toho lesa motám tak ho sleduju. Mám vytipováno co tu vcelku roste. A co bych asi nedával.
Takže osvědčily se mi javory, buky, jilm, osika, olše, samozřejmě bříza. Ale ta teď dost v okolí chřadne. Povídal mi známej doktor, že mluvil s kámošem ze školy nějakým zase študovaným co dělá v nějakém výzkumáku a on že povídal, že břízy jsou náchylné na jakousi bakterii. Ta se dostane do kanálků kudy jde míza nahoru do stromu. Ta bakterie vyplave až nahoru a ucpe ty vlásečnicové kanálky svojí velikostí. A bříza začne chřadnout od vrchu. A postupně uschne až dolů. Koukal jsem po břízách a je jich tu spoustu takto na vrškách poschlých.
Pak mám vyzkoušenou douglasku, borovici černou. Ty mi tam vcelku jdou.
Mám půl pytle semen z jilmu. Pak mám slušnou krabici semen Banxovi borovice. Mám tu nějaké sazenice jedle, modřínu a takové směsky.
Takže to tam nasázím všehochuť. Jilm, osika pudokryvné. A kolem ostatní. Olše tam kde je mokro. Banxovky tam kde je sucho. Ty tam rostly vcelku dobře. Je udávána po začátku jako pudokryvná. Tak uvidíme. Na té pasece je už spoustu náletů. Ale jen modřínky, osika a bříza. Nějak to tam nakombinuju všechno. Nechci jít jen cestou smrku. Jsou tu lesy třeba 20 letý smrkový a jsou sežraný na sračku. Těch dubů taky jen sem tam. Poslední roky jsem koukal že dubům se taky něco nelíbí a sem tam chřednou. Ale dám je taky. Problém je, 10 -15 cm hrabanky a pak bílej jíl. Když je sucho, tak tvrdej a když je mokro tak jak máslo. Smrky mají třeba jen 20 cm hluboko kořeny.

[fikejz]

Oto, ne aby tě napadlo dělat se semenáčkama jiného, než je jen jednotit. Nejlepší, nejodolnější stromky jsou ty co vyrostou úplně samy.

[ota]

Jo to vím. Uplně nejlepší stromek je ten, co vyroste sám a nemusíš na něj šáhnout. Povídal mi ten lesák, že teď nedělají ani prořezávku jako to bývalo dřív. Nesekají trávu. A když náhodu je už les hodně hustej tak se rozmejšlejí jestli vyříznout smrk, nebo břízu. Povídal, kde jsou časy břízy jako plevelu a kácela se bez užitku. Nechávají všechno co roste samo.
Chci zkusit pak vzít na bagr hrábě a pohrabat trochu povrch. Jen tak lehonce a naházet semana. Ale jen opatrně drobně. Pak vezmu ruční hrabky a zapravit. Uvidím, i kdyby jeden z tisíce vzrostl. Byl bych spokojenej. Pak bych do toho vysázel.