Historická lesnická technika
Moderátor: Franta.cz
Re: Historická lesnická technika
Franta.cz Nádherné foto.
Nenajdeš někde ještě moji srdcovou záležitost, T-148 s HR Hiab, nebo Berger? Používala se i Hara, sklápěná přes kabinu, vše na odovoz dlouhého dříví.
V těhle soupravách jsem vyrostl jako malý kluk a za nechalo to ve mě hluboké vzpomínky
Nenajdeš někde ještě moji srdcovou záležitost, T-148 s HR Hiab, nebo Berger? Používala se i Hara, sklápěná přes kabinu, vše na odovoz dlouhého dříví.
V těhle soupravách jsem vyrostl jako malý kluk a za nechalo to ve mě hluboké vzpomínky
Země voní, jede po ní pětadvacet bujných koní. Na Zetoru traktorista, oko bystré, ruka jistá.
TATRA NEZNÁ BRATRA
TATRA NEZNÁ BRATRA
Re: Historická lesnická technika
Do revoluce u nás Tatry vůbec nejezdily.Po V3S s navijákama přišly 706 s hara 60 a po nich liazy 111.800 s Hara 80.Poslední liazka přišla po revoluci a byla to už 150.xxx s longlift 75.Myslím že tohle je ona
Pokud dobře pamatuju 138 tady po revoluci jedna jezdila u soukromníka na krátkým.
Pokud dobře pamatuju 138 tady po revoluci jedna jezdila u soukromníka na krátkým.
Re: Historická lesnická technika
U nas to bolo s nakladiakmi naopak. Tu jazdili na Lesnom zavode P-V3S +oplen s navijakmi a T-111 oplen. Po nich nabehli T-138 a T-148 s rukami Hara-60, Hara-80+ vlek DAV-7. Postupne ku nim nabiehali rady T-815 (podvozky agro) s rukami ESSEL 80, ESSEL 120, John sered 90+ vleky DAV-12. Tie prve oplenove vleky DAV-12 boli bez vysuvneho oja navadzacie a na prazdno sa natahovali na auto a vozili na aute. T-815 mali zadnu cast prisposobenu s najazdami. To navadzanie bolo ovladane elektronicky a casto sa to kazilo. Po par nehodach tie vleky v ZLT (zavod lesnej techniky) prerabali na system s vysuvnym ojom ako ich pozname dnes. Naopak LIAZ-111.800 pamätam len dve ale väcsinov mali na sebe a vleku DAV-7 klietku pre kratke drevo.Posledna jazdila na expedicnom drevosklade. Skodu 706 som tu u nas nikdy ani nevidel ako lesovoz. Ked som so skoly praxoval 6 mesiacov v dielnach LZ v roku 1996, tak este jazdili dve T-148 s DAV-7 a jedna T-148 solovka na kratke drevo (vyrezy).
-
- Příspěvky: 35
- Registrován: ned pro 02, 2012 12:53 pm
- Bydliště: Uherský Brod
Re: Historická lesnická technika
Díky za věnovaný čas! Ovšem trošku jsem měl asi specifikovat co sháním - jde mi o původní verzi oplenu DAV-7 s pevnou přípojnou ojí, kdy se rozvor měnil posunem celého podvozku po oji. Jednalo se o tyč pevné délky, nevysunovatelnou. Zajímala by mě například délka této tyče... Jde mi o model DAV-7 jako na obrázku:Franta.cz píše:Protože mí rodiče mají geniálního syna vzpoměl jsem si při psaní předchozího příspěvku na některé nástupnické organizace Státních lesů Podniku technického rozvoje Olomouc
No a tady máš kompletní technickou specifikaci DAV 7
http://www.vlkproject.cz/produkty/dav8.htm
Tvůj odkaz se týká již modernizací DAV-7 a jinak na fotkách je za Liazem oplen MV7-018 a rozměry z těch fotek dopočítáš jen velmi zhruba, já sháním přesné údaje.
Každopádně ještě bych měl jeden další dotaz - nemá někdo nějaké materiály k rukám HARA? (prospekty, články z knížek, rozměry, fotky, kalogy ND či příručky...popřípadě mě zajímají i další značky jako Fiskars, PENZ, HIAB...) Například by mě zajímalo co byla vlastně ruka HARA 60, byl to licenčně vyráběný HIAB? Ví o vazbě těchto dvou značek někdo něco? Proč vypadala HARA 60 stejně jako konkurenční HIAB? Případně dělala se HARA 60 s do stran vysouvatelnými podpěrnými nohami, nebo byly vždy pevné?
Na obrázku co se tu nedávno objevil, je vidět konstrukce podpěrných nohou jiná než u většiny ruk HARA 60 a vypadá to, že by mohly být výsuvné do stran (krom toho přesně takové nohy měl HIAB - což je jedna z vála odlišností HIABu a HARY, mohly být zaměnitelné?)
A na obrázku zde je vidět klasická "většinová" HARA 60 s nevysouvatelnýma podpěrnýma nohama, byl tohle běžně vyráběný model, tedy byz výsovu noh do stran?
-
- Příspěvky: 2964
- Registrován: ned led 20, 2008 5:07 pm
- Bydliště: Podžalí
Re: Historická lesnická technika
Tomáš Straňák: něco k rukám bych možná našel, připomínej se do SZ, sem moc nechodím. Táta jezdil s oplenem někdy od 1966 a něco doma měl. Vystřídal klasický navijákový vejdy, pak i navijákovou Tatru, Škodovku už s rukou asi Harou a 148 s Hiab. Se 148 jsem u něj brigádně o prázdninách jezdil. Krásný doby, holt člověk byl kápku mladší. Něco na chalupě pohledám a táty se zeptám.
Re: Historická lesnická technika
Mají debilní stránky
http://www.essel.sk/sk/essel-crane/
http://www.essel.sk/sk/essel-crane/
Re: Historická lesnická technika
V každým případě na fotce je přívěs DAV 7 já ho za Lízou tahal a denně jsem vypisoval puťovku podle techničáku.Nikoliv MV7-018 to označení jsem nikdy neslyšel.Tomáš Straňák píše:
Tvůj odkaz se týká již modernizací DAV-7 a jinak na fotkách je za Liazem oplen MV7-018 a rozměry z těch fotek dopočítáš jen velmi zhruba, já sháním přesné údaje.
Ty starý přívěsi s posouvacím ojem se tahali za erťákama na označení si nevzpomenu.
-
- Příspěvky: 35
- Registrován: ned pro 02, 2012 12:53 pm
- Bydliště: Uherský Brod
Re: Historická lesnická technika
V Esselu jsem nepochodil, bylo mi odpovězeno stylem, že takové informace mi dát nemohou... Bohužel, snaha byla...
Jinak jsem si poměrně jistý tím, že na prospektové fotce Liazky je MV7-018...oproti modernizovanému DAV-7 s výsuvnou přípojnou ojí se lišil jen v drobných detailech. Je klidně možné, že jsi za Liazkou tahal DAV-7, nevidím důvod proč by to tak nemohlo být. To označení "starých přívěsů s posunovacím ojem od Erťáka" je právě DAV-7... Byla to první verze toho přívěsu, ale v průběhu let prošel DAV-7 několika modernizacemi...
Jinak jsem si poměrně jistý tím, že na prospektové fotce Liazky je MV7-018...oproti modernizovanému DAV-7 s výsuvnou přípojnou ojí se lišil jen v drobných detailech. Je klidně možné, že jsi za Liazkou tahal DAV-7, nevidím důvod proč by to tak nemohlo být. To označení "starých přívěsů s posunovacím ojem od Erťáka" je právě DAV-7... Byla to první verze toho přívěsu, ale v průběhu let prošel DAV-7 několika modernizacemi...
Re: Historická lesnická technika
U nás v bejvalý firmě byli dva v provozu a jeden v kopřivách a ani jeden nebyl stejnej,na lesním družstvu jich bylo několik a lišili se taky,jako nástavby na autech.Prostě si myslím že to dělalo víc podniků a byla to taková lidová tvořivost.Základ tak nějak stejnej ,ale potom co kus to originál.Vím že ten co jsem tahal já měl jiný péra a nápravu,oproti tomu kopřiváku a kolegovímu,páč nepasovali na můj.
Zetor 3011,8011,Yanmar 215d,Valtra N113, 2x sekací traktůrek,Palms10D 5.72 +klembank ,Honda XLV 650 Transalp,Honda XR125L,simson s51enduro,čtyřkolka 250ccm čína, 3x kára domaděl, mulčovač Deleks135cm,štípačky.....
Re: Historická lesnická technika
K těm Harám 60 na T148, na tý spodní fotce je jedno z prvních provedení, HR je posazená jen na klasický valníkový podvozek z kterýho se sudnaly jen sajtny a namontovaly se na něj klanice, HR nemá vysouvací nohy dostran a jsou na pevno kolmo k zemy, tato varianta neumožňovala připojení vleku. Na horní fotce je novější provedení který už bylo řesený komplet jako nástavba na odvoz krátkýho dřívý a často tahala i vlek. Nohy u HR taktéž nešlo roztahovat do stran ale jen se naklápěli při zatažení k zadní nápravě právě kvuli oji přívěsu kterej se moh připojit, závěs je hodně utopenej pod nástavbou a oj by při pevnim zavěšení noh do nich narážela a neumožňovala by zatáčení do ostrejch úhlů. Bylo to snad posazený na tomhle podvozku na rozdíl od tý starší která byla na valníkovim
Re: Historická lesnická technika
První opleny byly na V3Skách pod označením DA 5R později s příchodem ERŤáků modernizovaný zvíšenou tonáží na DA 7. Oba tyto opleny měli pevnou krátkou oj která spojovala oplen s tažným vozidlem jen pokud byla souprava bez nákladu, po naložení spojoval oplen a vozidlo pouze náklad a jeho hmotnost. Vzdálenost oplenu od vozidla se měnila od 4.5 až do 12 metřů
První podernizace přišla v podobě oplenu DAV 5 za V3S a DAV 7 za Škoda RT, oba opleny byli na pevno spojený v vozidlem přes pevnou tyč na který se posunovali podle dýlky nákladu
DAV 5
DAV 7
Další modernizace probíhaly už jen na DAV 7 v podobě teleskopické oje, silnějsí nápravy a pér, delsí klanice a asi i mnoho dalších detajlů
až k novénu pojmenování na MV-018 kolem roku 1990
První podernizace přišla v podobě oplenu DAV 5 za V3S a DAV 7 za Škoda RT, oba opleny byli na pevno spojený v vozidlem přes pevnou tyč na který se posunovali podle dýlky nákladu
DAV 5
DAV 7
Další modernizace probíhaly už jen na DAV 7 v podobě teleskopické oje, silnějsí nápravy a pér, delsí klanice a asi i mnoho dalších detajlů
až k novénu pojmenování na MV-018 kolem roku 1990