Kluci kdysi se mnou dělal vedle na frézce chlápek a ten znal houby jak nikdo. Celé léto s jeho tátou venku v lesích na čundru. Jedli co kde rostlo. On když šel na houby donesl plnej košík hub. V práci na ponku jsme košík vysypali třeba jen podle nás jedna jedlá houba. A on spustil tohle naložíš do octa, tohle na týden do mléka, tohle budeš dlouho vařit, tohle jen sušit a pak jen špetku do jídla, atd. V zimě přinesl houby. No spíš ty lyšejníky, nebo podobný jako kuřátka. No to jsou nejlepší houby! Holubinky přinesl všechny barvy. A prej holubinky nejsou jedovatý snad ani jedna. Přinesl i ty smradlavý houby, všelijaký ty špičky. I ty co mají nohu jako nitku. U laždé věděl co s ní.
Kámoš z bývalé firmy každej rok jezdí na lysohlávky. Ale musí se to s níma umět. Jinak jak on říká, když ji sníš moc zabije tě. Musí se vědét kolik si ji dát. On říká když si trošičku dám, cejtím jak mě zabijí!
A ještě ,,to je slušnej model!"
Dneska jsem donesl krásný čerstvý mladý tvrdý houby. Asi 4 babky taky tak. Čerstvý a zdravý. Ani jedna nebyla červavá. Po lese vcelku dost. Na kousku jsme s Axisem měli v tašce pěknou hromádku. Teď hodně začaly na pařezech všelijaký houby. To neznám. U potoka dole v lese stovky takovejch tlustejch černejch hub. Vylezly po dešti. Klouzky byly, ale jak bláto zmoklý. Včera napršelo přez 40 mm. To bude všude houbáků! Jo a satani opět vylezly. Krásný pravidelný.