Nářečí

[Leo]

GPS - po moravsky - Gde Proboha Su!

[DanculSK]

a čo taká Bumbajka

[vitex]

Tepláková bunda.

[DYK]

To se nepije?

[DanculSK]

Víťo

[Britt]

Taky jsem čekal to bude přezdívka pro kundalínovu milou.

[DanculSK]

Jardo, myslíš že to je vtipné?

[mufik]

Možná zkomolenina Bumbálka? V okolí i tam se docela solidně bumbá.

[hobr]

To jsem opravdu netušil. Bylo by potřeba si zopakovat vojnu...

[DanculSK]

Nie, žiadna skomolenina slova,,,
Viťo to napísal úplne presne...
" Obleč si bumbajku, je tam chladno"

[Leo]

Přijít do styku s člověkem, který pochází z druhé strany republiky, z Moravy, není jen tak. Musíte znát řeč jeho kmene.
Znáte některá výrazová spojení? Ne se vším souhlasíme, ale je to úsměvné! Tak na povzbuzení...
Báchor – Velké břicho. Báchory na Moravě můžete spatřit u starších dědků, kteří je rádi vystrkují na sousedy z vedlejší zahrady.
Baňky – Vánoční koule. Pokud zdobíte o svátcích stromeček, takové baňky jste si již několikrát v rukou potěžkali.
Bloncat – Bezcílně se toulat. Moraváci často bloncají po dědině (dědina viz. níže).
Bulka – Bulka není nádor v prsu, ale jídlo. Bulka je oválné pečivo, které nikdy nemůžou prodavačky u pokladny vyhledat.
Čagan – Hůl, klacek. Babky na Moravě často čekají s čaganem na svoje dědky, kteří se plazí z hospod.
Čuňa – Pusa. Na Moravě nezažijete vesnickou zábavu, kde by si dva kluci nedali přes čuně.
Dědina – Vesnice. Dědiny jsou v moravském kraji jedny velké rodiny.
Grcka – Zvratky. Na venkovních zábavách je grcek tolik, že se bojíte, abyste do nich nešlápli.
Grcat – Zvracet, krkat. Kdo negrcá, pil málo alkoholu a nehodí se mezi Moraváky.
Haluz – Větev, štěstí. Pro některé studenty je haluz, když nedostanou kouli na vysvědčení. (Volně přeloženo jako klika.)
Humna – Pole za zahradou. Za humna chodí teenageři tajně kouřit.
Lochna – Díra. Lochna na ponožce každého Moraváka není nic neobvyklého.
Ludra – Mrcha. To byste nevěřili, kolik je na dědinách závistivých a žárlivých luder.
Paštěka – viz. čuňa
Plantat se – Překážet. Plantat se někomu pod nohama.
Potentit se – Posrat se. K tomu není co dodat.
Rožnout – Rozsvítit. Nikoho nehodláme napichovat na rožeň, jednoduše rožneme světlo.
Rychna – Smrad. Moraváci hodně prdí. To je vždycky rychna.
Šalina – Tramvaj. Kdo se v Brně nesvezl šalinou, jakoby nebyl.
Škraně – Tváře. Nevypasené škraně má na moravských vesnicích málokdo.
Šnuptychl – Kapesník. Moravské babičky nosí v kapsách jen látkové šnuptychly. Blééé.
Štamprla – Panák alkoholu. Správný Moravák každé ráno vypije štamprlu poctivě vypálené slivovičky.
Šťukavka – Škytavka. Šťuk, šťuk, někdo na vás myslí.
Šušně – Holuby v nose. Je libo šnuptychl?
Tadyma – Tudy. Moraváci nechodí tudy, ale tudyma.
Z tama – Odtud. Pocházejí z tama, z Moravy.
Včil – Teď. Včil na Moravě všechno kvete.
Vozembouch – To je někdo, kdo sebou právě švihl o zem.
Zemáky – Brambory. Na dědinách si spousta lidí pěstuje svoje vlastní zemáky.
Porychtovat – Zařídit si něco.
Zrychtovat – Zřídit někoho.

Přebráno z: https://patalie.cz/cesko-moravsky-slovn ... i-prazaky/

[Fizz]

Vozembouch to je možná nějaký moravský faraón, jinak jsem to neskysel jinak než v pohádce...

Se zemákama je to složitější, u nás so herteple nebo erteple, baby (devčice) delajó herteplaky s makem (né s mákem ale s makem), nelepší só politý máslem a k temu pit mliko.

Tož tak.

Zbytek je cajk.

[mufik]

Vozembouch, na valašsku ozembuch je hudební nástroj.

[ota]

To Fizz babička měla nějakou přízeň na Kladně. Jakýsi strejda z kolikátýho kolena a jeho uplně původní rodina byla asi z Moravy. Přestěhovali se na Kladno někdy koncem 1880 roku. A oni stále zachovávají nějaké mluvnické přesmyčky. Už je jen strejda a jeden jeho syn. Bydlí ve Švermově. A i toho syna děťi stále používají tu mluvu. Samozřejmě když přijel dědek tak mu skoro nebylo rozumět. A když přijela teta se strejdou ( teta již zemřela a strejdovi je dobře přez 85 roků ) tak oni stále používají ,,ozembouch" ale oni tam dávají důraz na to ,,ouch" říkají ,,ozembóch" a je to člověk který je takový jednoduchý, třeba chlastá a pak když jde dom z hospody upadne. Nebo když kouká na fotbal a hráče srazí druhej tak szrejda řekne: á to je ozembúch ju!" To ,, ju používá místo ano. Vždy řekne ju. Ano nepoužívá. Že strejdo máte doma brambory? A on řekne ,,ju erteple doma máme". Jednou povídal, já mám nažitara jeko tele! Jo jo strejdo to víš tak se posaď a povídej! A strejda však povídám mám nažitara tak nemůžu sedět na židlici ju! No a strejdo co to vlastně máš že nemůžeš sedět? A strejda no nažitara. Nevíš co to je? No přeci ten vřed v prdeli ju. Ahá ty máš heneroid? A on kouká no mám nažitara no.

[Fizz]

Jó, moje prababi, rikala "ja" (ano), a její mladší sourozenci říkali "ju" no a my říkáme "jo" , "ano" to u nás pri nějaké oficiální mluvě, i když nás učitelky tepaly, buď se tomu "ano" vyhnes souhlasnou větou, pudeš tam? Jo, pudu, nebo prostě "pudu" (pujdu).

I když mládežníci už nemluví skotem vůbec a když tak blábolí jinak "jináč, inak, inšej, inší" než my.

Docela zajímavá rétorická sebereflexe u oběda, pokecali jsme o tom s ženou.

I když ona je o 10let mladší a mluví taky jinak než já.