Když mě brali za vojáčka ..........a kam

[vitex]

VÚ 6660 1979-1980 papalášfároškočíš.

[bourač]

značka papalášfára?

[vitex]

T 603

[Britt]

Já měl u kontrášů volhu a u velitele pluku š120 a uaze.

[hobr]

Kur.. tady je to samý "papaláš fároš". To tu není žádný obyčejný "bígoš"?

[gastly]

Ále je. Podzim 83 péeška v Trebišově a na jaře 84 přesun do Tachova. (abych to neměl dom tak daleko) No a v 85.sem si odšlapal přehlídku a pak si zacvičil na Strahově. (značku aj s hřebíkem má eště schovanó) No a na pozim mě pustili dom. V Tachově V.ú. 4447 1.prapor (kpt.Šalacha zvaný Džuso) 3.rota pod Baranem.

[zde]

Huráááá civil !!!!!!! pred 28 r

Rusovce 26.3. 1993

[DanculSK]

no ty si bol iná škrabka

celkom rýchly postup

[ota]

Ajajajaj tak to já měl trošku delší službu. Kluci šli dom a já trochu nasluhoval. Je tomu již 33 roků. No a já pěkně 5 dní do 31 a potom ještě 7 dní klasicky nasloužit. Nevím proč mi dali i ty dny do konce měsíce ty byly jakože jen tak. A v rozkaze my vyšlo 7 dní nasluhovat. Stejně jsem byl jen na rotě všechno jsem musel toho 26 odevzdat a měl jsem jen maskáče a pižamo a spodní prádlo. Jinak nic. Takže jsem ležel na regále nebo zabijel čas v autoparku. A když bylo něco v telce, tak jsem mohl na ní koukat. Na rotě nás bylo asi pět nasluhovačů. Všechny dali na jednu cimru. Ani na rozdílko jsme nemuseli. Šli jsme třeba spolu na oběd. Prostě jdeme na oběd a šli jsme. Nečekali jsme před kuchyňí jako ostatní. Rovnou šup k kuchyňskýmu ponku pro jídlo. A náčelník začal nadávat kam jdete, kdo vás sem poslal, proč nečekáte před kuchyňí a tak. Stačilo že jeden řekl ,,nasluhovači" a náčelník mávnul rukou a jděte si kam chcete. To samé bylo ráno. Všichni hybaj na rozcvičku a mi chrněli dál. Přišel deveťák na kontrolu, kdo se kde zašívá. A otevřel dveře a na dozorčího, co to je? A on ,,nasluhovači" deveťák zavřel dveře a šel pryč. Takhle bylo na rotách hromada kluků nasluhovačů. Někteří třeba kotelníci měli i 50 dní nasluhovat! Ale pak jsme spolu po roce na přísaze mluvili a nechali jen třeba 20 dnů a pak je vyhnali všechny dom.
Když byl ten slavný den a můj cikl šel domů měl jsem lítačku. Velitel roty mi ji dal schválně. Byli jsme ještě s druhým klukem ten měl nasluhovat asi 5 dní a špagát byl s náma jako velitel. Museli jsme být na nádraží, když projížděl vlak. Aby se hlídalo že se něco nesemele. Spolu se švestkama ( OSŽ tenkrát ) no a Laco nám došel do krámu a koupil nám 20 lahváčů. Dal nám je jak byl zvyk i z rot do splachovačů na záchod na nádraží. Pořát jsme s kolegou museli chodit na záchod! Samo, že nás večer špagát táhnul oba dva nalitý jak motorky. Vubec nám nějak nesloužily nohy. Ti kluci z vlaků to znali a věděli. Vystoupili třeba na peron a dali nám polknout z jejich flašky. Pak zase nastoupili a jeli dál. Vlak tam třeba 20 minut stál. Nebo vystupovali končili tam jízdu na tom nádraží a donesli nám třeba za chvíli lahvičky s pivem. Jo to je dávno!

[zde]

škrabka ???? ja som sa musel učit ešte aj na vojne -- P Š pš ukončena desiatnikom .Z PŠ rozdelovali na 3 utvary -- Pezinok , Slany , Brno - kto sa učil išiel bližšie k domu . no a rotneho ked som mal dostat tak som prosil aby som ho nedostal . Samá nevyhoda -električky už neboli zadara atd . žold iba o 20 viac . Ale chodil som v civile na vychadzku naštastie a vo vychadzkovej len čatar

služby len straž alebo dévéťárna

[ota]

Je Dane já jsem skončil jako vojín! Měli jsme přísnou vojnu. Já měl sem tam nějakej průser. Občas jsem třeba kolem přejel ty namalovaný bílý obrubníky a za to byly 3 dni vostrejch. Nebo jsem zajel Vejtřaskou k rotě pro věci pro stráž. Za to byly taky tři no každou chvíli něco přilítlo. Pěkné byly ty tři za ježdění Zilem po poligonu. A to jsme ho museli celej s Jurou uhrabat hrabkama za trest a pak ještě na hlášení a chytli jsme oba dva tři vostrý.
Jediný co jsem dostal byl vzornej voják a měl jsem i 1 třídu. Ale protože bylo povoleno na rotě mít jen omezený počet třídností, tak jsme ji nedostali napsanou. Asi jen jeden kluk, jako starší řiďič. Ale opušťák jsem za ní dostal. Když jsem dostal vzornýho vojáka, byl velitel roty na dovolené. On byl někde kdesi ze Slovenska a měl měsíc dovolené v kuse. A zástupce vcelitele roty byl dobrej a protože se musel plnit jakýsi plán, dostali jsme vzorný vojáky i mi zlobiví. Jura, Roman, Laco a já. Když přijel velitel roty strašně řval, že by nám nikdy nedal. A chtěl nás všechny strčit zase do basy. Ale bylo nějaké nařízení o počtu udělených vzorných vojáků a museli jsme ho taky mít, bo už nikdo jinej na rotě nezbyl.
Mám strašně moc příhod odtamtud. Samozřejmě jen těch dobrejch. Ty špatný se zapomenou časem.

[DanculSK]

...no , ja ked som si na cvičeni po prísahe dolamal hnatu, a musel som tak este dva dni behať,,,
no čaptať sa, kanadu som ani neobul na druhý deň, tak som musel v teniskach, a to po cviceni sme mali este zavádzanie spojek ,
kua, to bola bolest chodit po blave,,,
velitel ,,,, "KRÁL MUSITE NIEČO VYDRŽAŤ, STE NENI BABA, STE U PRIESKUMAKOV"
Kua, do kasarni ma doniesli už, a že som len simulant a podobne....
do nemocnice na rengen som sa dostal na tretí deň
ale tým pre mna vojna skoncila

[ota]

Dane na výcvikáči byl s náma na světnici klučina Slovák a dole od Maďarska, takže mluvil dvouma jazykama naráz. A on když jsme šli na tu opičí dráhu že thle musíte běhat i se zavázanejma očima za nějakej časovej usek stál před tím startem a ,,já sa bojím, spadněm z toho dreva tam na vrchu a zabijem se"! Ten četař kurva Ivane koukej mazat na start! Chudák po vyběhnuťí spadnul do toho výkopu hned na kraji. Narazil si koleno. ,,Dopiče azanďala minedny zabijem sa na tej dráhe"! Asi po týdnu musel znovu na dráhu. Koleno přestalo bolet. A všichni už docela dokázali tu dráhu zdolat. A Ivan na start. No pokřižoval se a hybaj. Ten četař na něj řval ,,jedém, makej, dělej"! Chudák Ivan samozřejmě když už běžel naspátek tak se netrefil na té kladině co byla ve nejšce na tu výluku. No tam co chybělo kus té kladiny a muselo se to přeskočit z jedné na druhou Ivan netrefil tu druhou kladinu a nohou šlápl do prázdna a spadl dolů na zem. Četař nad ním stál a řval děléj ty simulante, makéj, zvedej se a koukej to doběhnout! Ivan se nemohl postavit na nohu. Tak s ním na ošetřovnu. Tam samo poslali do nemocnice na rentgen. A noha na dvakrát zlomená. Nějak mu to dali do dlahy a hybaj s ním do Prahy do UVN. Tam mu to šroubovali k sobě nějakejma destičkama a šroubama. Pak se vrátil k nám na utvar. Chodil pak už o holích. A povídal, že má problém s tou zlomeninou, že mu to špatně srůstá. No a asi za měsíc dostal modrou a šel do civilu. Byl to dobrej klučina hodně jsme se nasmáli s ním. Uměl udělat srandu. Ale hrozně se bál těhle věcí. Jako třeba když jsme měli zkoušku těsnosti masky na plyn. Byla taková ta plátěná kysna a do ní se strčila hlava v masce a z boku tam četař strčil nějakou ampuly se smradem. Kdo to měl nahovno utažený na škéce vyletěl odtud jak čert! Nadejchal se. Pamatuju se Ivan strčil hlavu do toho rukávu a ten tam hodil tu ampuly a Ivan vyletěl ven hlavou a plnou masku kouře z ampule! Serval masku z hlavy a hulilo se mu z masky a z hlavy jak kdyby mu to uvnitř masky chytlo! Samolitr když jsme byli na tankodromu bygošit v maskách, Ivan si vyndal filtry aby to udejchal a samozřejmě si je tam na tu zkoušku nedal! Zase nadával jako špaček Maďarsky! Nikdo mu kloudně nerozuměl. Ale byla s ním sranda. Když jsme bigošili na tankodromu a vzadu byl pahorek. Ivan běhal v masce a blbě se mu dejchalo, tak si povolil ty utahovací pásky a za chvilku se mu zamlžily ty skleněný průzory. A četař zavelel do lesa! Vlítli jsme do lesa a chudák Ivan neviděl ani prd a tak narazil do prvního stromu, kterej se před ním připletl. Mysleli jsme že je mrtvej. Dobu ležel na zádech a a ni se nehnul. Po chvilce nám to nedalo a co už letěli jsme k němu. Stahli masku z hlavy a on se jen chechtal! Dopiče něvidím, něvidím řval!

[hobr]

Jo, je na co vzpomínat. V bígošské PŠ v "Mihalouci" jsme se chodili koupat do Laborca. Tehdy tam ještě nebyl plot. Byl tam soutok Laborca a odtoku ze Šíravy. Zajímavé bylo, že vždy jedna "voda" byla teplejší, takže se dalo koupat skoro pořád... V Armě byla košická osmička, když se to "prolilo" Alpou, tak nám bylo dobře. Alpa se prodávala i v litrovkách! Byli jsme nasazeni jako pomoc Št.M. (St. statek) na úklid slámy. Shodou okolností ve vedlejší dědině byla svatba - vdávala se sestra jednoho kamoša vojáka, co s námi chodil na brigádu. Přemluvil našeho "kaprála", že se té svatby může zúčastnit. My ostatní jsme šli do hospody. Před dědinou nás kaprál důrazně upozornil, že jakmile bude někdo vykazovat známky opilosti, tak se ihned odebereme do kasína a bude to mít důsledky. Dopadlo to dobře. Prachy na stůl a před kaprálem přistál dvoudecák rumu. Domů nás vezl v noci statkový Žuk, protože jsme byli všeci na šrot. Vyhodil nás kousek před kasínem, aby nebylo vidět v jakém jsme stavu. Při průchodu přes bránu "křídlovaný" kaprál podával deveťákovi hlášení a ten jen zavrčel - "zmizte na rotu"! Brigáda skončila a že budou prověrky. Při ranním nástupu nás kaprál na drzo nahlásil na brigádu. Zalezli jsme na praporu s kádéčkama nahoru k půdě do skladu žíněnek. Tam jsme "přetrpěli" přípravu i prověrky. Dívali jsme se z okna a hodnotili výkony jednotlivých rot . Zajímavé, že nás nikdo z ostatních nebonzl. Ještě přede žněmi bylo štábní cvičení. Udělali z nás regulovčíky. Měl jsem řídit provoz na křižovatce na kraju dědiny u Rožňavy. Vyhodili mě tam před obědem. Kousek odtud byl obchod, jedna paní mi donesla salám a rohlíky, pak došel týpek, který sloužil na Moravě a donesl mi "vojenské pivo" (s rumem). Nezůstalo u jednoho - večer tma a já seděl u sloupu pod lampou napitý jak koza. Kolona projela i beze mě. Naštěstí V3Sce co svážela regulčíky, velel záložák a tušil, že v té dědině někdo může být. Nakládali mě tuhého - přehodili přes čelo a bylo... V PŠ nás honili jak psy, ale fyzička byla a nebyla tam taková pakárna jak v Lounech. Mimochodem - za celou vojnu jsem se nikdy nezakopával, k tomu mě donutili až na cvičení jako záložáka.
Protože jsem byl "dobrý voják", dosáhl jsem hodnosti svobodníka. Ostatní velitelé družstev šli do civilu jako četaři, jen pár chlapů jako desátníci. Já a jeden kluk za Střelic jsme zůstali svobodníci. Dodnes nevím proč... V base jsem byl jen "po službě", takže žádné nasluhování.

[KEBARD]

Jo to vše sedí o tom Háji ve Slezku vu 8189, sloužíl sem tam 1982až 84, byla tam sranda a taky někdy tvrdá vojna.čau Petr D.