RoKur, nemusím nic počítat, to všechno už je v ceně ropy započítané. Zcela běžně se užívá termín EROI (energy return on investment) a zrovna u ropy stále stoupá - což tak nějak vyplývá z toho, že byly časy, kdy stačilo dloubnout do písku motykou (na odlehčení:
Vůně cibule, pokud si pamatuju správně, obsahuje jednu takovou scénu).
U vodíku netřeba mluvit o technologiích - technologie dává teoretickému konceptu život, ovšem pokud je ten koncept od začátku mrtvý, není nutné se pokoušet o kříšení. A nemyslel jsem to obrazně, opravdu si spočítej, kolik energie je třeba ke stlačení vodíku. To je energie navíc, tu už z toho nedostaneš, je prostě ztracená (přeměněná v teplo). Tvůj optimismus ovšem kulhá na obě nohy: první problém jsou nevratné ztráty při plnění nádrží. Řekněme, že na chvíli zavřu oči a představím si, že vodík lze bezpečně uložit v přijatelné energetické hustotě bez větších ztrát. Ale tu se dostáváme k druhému problému tvého příměru. Ropa již využitelnou energii obsahuje, práci za nás "udělala příroda" před úsvitem lidstva a my ji "pouze" uvolňujeme. Vodík v energeticky využitelné formě se v přírodě nevyskytuje, je třeba jej vyvázat, tedy dodat v procesu výroby energii. Kde ji vezmeš? A pokud už máme investovat energii odjinud, nebylo by lepší zvolit jiný nosič energie než molekulární vodík, čímž odpadnou všechny problémy s ním spojené?
Zpět k praxi. Mám za sebou víc jak 3000km fosilem po severu Evropy. Naložené auto s celkovou hmotností přes 2t nepotřebuje víc jak 60l nafty na 1000km při běžné cestovní rychlosti přes 140km/h - to vozy značky Tesla jsou na první pohled rozeznatelné podle cestovní rychlosti. A těch 0,49€/kWh na nabíjecích stanicích u dálnic pak dává poměrně neveselou představu, jak bude cestování vypadat.
A ještě víc na okraj; víc jak polovina větrných elektráren na severu Německa měla listy do praporu. Energie v síti je tedy dost.
Všechno, co se může pokazit... nás poučí.
„Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel? I toto, pánem výroby je poptávka.”